Útěky – Příčiny odchodu nedospělých z domova nebo ze školy spočívá téměř výlučně v konfliktnosti životních podmínek v kontaktu s dospělými. Dítě utíká, protože není schopné zvládnout situaci vhodnějším, adaptačně zralejším způsobem. Útěk lze interpretovat jako jednu z variant obranného, únikového jednání.

Varianty útěků z domova:

  • Reaktivní, impulzivní útěky – jsou zkratkovou reakcí na nezvládnutou situaci doma nebo ve škole. Jejich smyslem může být potřeba úniku před hrozícím trestem, který dítě prožívá jako nesnesitelný. Útěk je signálem zoufalství nebo varováním. Dítě se zpravidla domů vrátit chce-neutíká často daleko od domova, hledá pomoc u příbuzných či známých.

  • Chronické útěky – bývají opakované, často plánované a připravované, vyplývající obvykle z dlouhodobých problémů. Dítě se obvykle nechce vrátit. S podobnými útěky se setkáváme u dětí narušených a z nefunkčních rodin, kde dítě nemá žádné zázemí, není citově akceptováno a někdy je i týráno.

  • Někdy může být plánovaný útěk i aktem pomsty či vzdoru – tyto útěky jsou nejčastěji realizovány v porozvodových případech, kdy dítě vyhledává rozvedeného rodiče, neboť není spokojeno s rodičem, v jehož péči je a doufá, že se bude mít u druhého rodiče lépe.

 Toulání je charakteristické dlouhotrvajícím opuštěním domova, které většinou navazuje na útěky. Je výrazem nedostatečné citové vazby k lidem a k zázemí, které je dysfunkční a dítěti na něm nezáleží. Toulání bývá spojeno s dalšími variantami poruchového chování – krádeže, prostituce, drogy, alkohol = může vést až k bezdomovectví.

 Krádeže – krádež lze chápat jako porušení mravní normy respektu k vlastnictví jiné osoby,omezení jednoho z práv jiného člověka nebo společnosti.

O krádeži lze mluvit až tehdy, když je dítě na takovém stupni rozumové vyspělosti, kdy je schopno chápat pojem vlastnictví a akceptovat normu chování, která vymezuje odlišný vztah k vlastníma cizím věcem.

Pro posouzení významu krádeže jako signálu narušení osobnosti je podstatný způsob provedení .

Formy krádeže:

  • Neplánované příležitostné krádeže – jde o impulzivní reakci, nezvládnutí aktuální potřeby vlastnit nějakou věc, která se jim líbí, aniž by o svém činu uvažovali

  • Plánované a promyšlené krádeže – obvykle se vyskytují až ve starším školním věku. Mnohdy je tento typ krádeže spojen s dalšími variantami poruchového chování např. se šikanou.

  • Opakované krádeže v partě – nejzávažnější varianta – zloděj má podporu v partě a krádež nepovažuje za významnější porušení norem

Cíl krádeže a motivace mohou být velmi variabilní a signalizují, jaké problémy dítě má.

  • Dítě krade pro sebe – potřeba získat něco, čeho nelze dosáhnout jiným způsobem nebo může jít o náhradní uspokojení v situaci citového strádání

  • Dítě krade pro druhé – příčinou bývá neuspokojená potřeba být akceptován a dosáhnout mezi vrstevníky vyšší prestiže – tímto způsobem dítě získává kamarády

  • Dítě krade, aby demonstrovalo své kompetence – nejde mu o materiální zisk. Jde o projev konformity k vrstevnickým normám a potřebu dosáhnout ve skupině sociální prestiže. Dítě krade, aby se vyrovnalo ostatním

  • Dítě či mladiství krade s partou a pro partu – v tomto případě jsou krádeže dány normami party, které je hodnotí jako žádoucí či povinnou aktivitu.

Pin It on Pinterest

Share This
X

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close