001Je rozhodnuto –  nejlepší domácí marmeládou uvařenou nejen v našem regionu se stala kosová s Malibu a citrónem  kuchařky Jany Žákové ml. z Višňové. A to přesto, že ve své kategorii exotika ovoce obsadila „jen“ bronzovou příčku.

O tom, kdo převezme v sobotním finále JamParády  v Kunraticích u Frýdlantu hlavní cenu z rukou krajské radní Ivany Hujerová, která převzala nad soutěží záštitu, však rozhodovala nejen porota, ale hlavně početné  publikum.

Definitivní stav přihlášek se po uzávěrce soutěže: usadil na rekordních 69 soutěžících z 30 obcí a měst České republiky, a dokonce jedné závodnice z Německa.

„Soutěžilo  152 marmelád a džemů v  16 soutěžních kategoriích,“ prozradil starosta obce Milan Götz s tím, že se objevily i kategorie nové – jako třeba  rebarborová, a také superspeciální – mrkvová, rajčatová a další exotiky.

Navíc byla plaketou (každý kus originál) ze sklárny Spider Glass Josefa Novotného v Heřmanicích oceněna za  nejvíce za nejvíce soutěžních vzorků (9 soutěžních marmelád) pilná paní Jaroslava Veselá z Frýdlantu.

Cenu za nejvzdálenější marmeládu (3404 km) si odvezl  Jana Nováková, která vaří tuto dobrotu  na Kanárských ostrovech v Lanzarote, kde pracuje jako průvodkyně cestovní kanceláře.

Pikantní byla zmíněná cena také pro manželku sponzora Josefa Novotného, jehož vlastnoručně vyrobenou skleněnou medaili za 2. místo v kategorii ostružinová marmeláda získala jeho žena Eva.

„Marmeládu navíc přihlásil tajně bez mého vědomí,“ prozradila paní Eva.

„Každý účastník obdržel pamětní list s  maličkostmi od sponzorů, včetně propagačních předmětů od Libereckého kraje,“ doplnil starosta.

Záštitu nad letošním ročníkem JamParády převzala Ivana Hujerová, radní pro regionální rozvoj, evropské projekty a rozvoj venkova, která, se také vyhlášení soutěže osobně zúčastní.

Moje záštita  JamParádě  je symbolickou podporou obnovování tradic našeho regionu. Celá akce souzní se systémovou podporou regionálních výrobků, výrobců a tradičních řemesel a dovedností;“ vyjádřila se radní a s úsměvem přidala, že věří, že ji starosta pozve i na další ročník, i když se při ochutnávkách trochu přesladila.

Regionálními sponzory akce byly vedle heřmanické sklárny Spider Glass Josefa Novotného, například pivovar Albrecht z Frýdlantu, který dodal pivo, a statek Agrofanda z Kunratic každému vítězi dodal 7, 5 litru nadojeného mléka z vlastní produkce.

„Příští rok pokračujeme,“ potvrdil opětovně zvolený starosta obce Milan Götz.

Další informace: http://www.jamparada.cz/cz/kategorie.php

Jamparáda 2014  – Výsledková listina

Kategorie Bobuloviny:

1) Brusinková marmeláda – Jaruška Tomanová, Andělka

2) Angreštová marmeláda – Jindřiška Kolárová, Frýdlant

3) Aronie-Maliny-Ostružiny – Jaruška Tomanová, Andělka

Kategorie Borůvkové:

1) Borůvková marmeláda – Lenka Šarounová, Liberec

2) Borůvkovo-jahodová – Tereza Poděbradská, Kunratice

3) Borůvkovo-ostružinová – Monika Pochylá, Kunratice

Kategorie Jahodové:

1) Jahodová marmeláda – Lenka Dočekalová, Frýdlant

2) Jahodová marmeláda – Ilona Zítková, Mníšek

3) Jahodový džem – Lenka Kutílková, Višňová

Kategorie Jahodové směsi:

1) Jahoda-Rebarbora – Lenka Roubínková, Kunratice

2) Jahoda-Rybíz – Alena Kolačná, Minkovice

3) Jahody s likérem – Dana Sluková, Praha 5

Kategorie Malinové:

1) Malinová marmeláda – Marcela Becker, Hohendubrau

2) Malina-Aronie-Jahoda-Ostružina – Věra Pospíchalová, Kunratice

3) Maliny-Černý rybíz – Petr Šabaka, Liberec

Kategorie Ostružinové:

1) Smyslné ostružiny – Jana Žáková st., Višňová

2) Ostružinová marmeláda – Eva Novotná, Heřmanice

3) Ostružinová marmeláda – Dagmar Skalická, Kunratice

Kategorie Rybízové:

1) Černý rybíz – Dagmar Skalická, Kunratice

2) Rybízová marmeláda – Věra Blažková, Kružberk

3) Rybízová marmeláda – Jaroslava Veselá, Frýdlant

Kategorie Jablečné:

1) Zahradní směs s jablky – Kateřina Andrýsková, Habartice

2) Jablka pozdní povidla – Lenka Kutílková, Višňová

3) Jablečné pyré – Kateřina Andrýsková, Habartice

Kategorie Hruškové:

1) Hrušková se skořicí – Andrea Froňková, Frýdlant

2) Hruškový džem s karamelem – Lucie Kliámešová, Farmička Modřinka

3) Hruškový džem se zázvorem – Petr a Jana Havelkovi, Šindelová

Kategorie Peckoviny:

1) Švestkový džem se skořicí a rumem – Lucie Klimešová, Farmička Modřinka

2) Višňová marmeláda – Václav Kuncl, Frýdlant

3) Dřínovo-blumová marmeláda – Hana Sokolová, Hejnice

Kategorie Meruňkové:

1) Meruňková marmeláda – Alena Kolačná, Minkovice

2) Meruňková marmeláda – Lenka Kutílková, Višňová

3) Meruňková marmeláda – Jitka Šulcová, Frýdlant

Kategorie Mirabelky:

1) Špendlík – Šárka Čapková, Hlavenec

2) Červené mirabelky – Lenka Aschenbrennerová, Víska

3) Medové ryngle – Andrea Netolická, Pardubice

Kategorie Třešňové:

1) Třešňová s levandulí – Miluše Lachmanová, Kunratice

2) Třešňová marmeláda – Václav Kuncl, Frýdlant

3) Třešňová marmeláda – Dagmar Skalická, Kunratice

Třešňová marmeláda – Marcela Dudová, Štěpánkovice

Kategorie Exotika ovoce:

1) Kiwi-Citron-Máta – Božena Smržová, Kunratice

2) Mandarinková marmeláda – Romana Mostecká, Raspenava

3) Kokosová s Malibu a citronem – Jana Žáková ml., Višňová

Kategorie Exotika zelenina:

1) Mrkvová marmeláda – Věra Pospíchalová, Kunratice

2) Rajčatová s jablky – Marie Poděbradská, Dolní Beřkovice

3) Rajčatová marmeláda – Marie Poděbradská, Dolní Beřkovice

Kategorie Rebarborové:

1) Rebarborová marmeláda – Pavlína Vyhlasová, Habartice

2) Rebarborová marmeláda – Eva Švarcová, Kunratice

3) Rebarbora-Banán – Božena Smržová, Kunratice

Kategorie Cena publika:

Kokosová s Malibu a citronem – Jana Žáková ml., Višňová

Kategorie Nejvíce soutěžních vzorků:

9 soutěžních marmelád – Jaroslava Veselá, Frýdlant

Kategorie Nejvzdálenější marmeláda:

3404 km – Jana Nováková – Lanzarote

Další informace najdete zde:  www.jamparada.cz

Historie výroby ovocných šťáv a jamů v Kunraticích

Kunratice mají velmi dlouhou historii sahající až hluboko do 14. století. Svého největšího rozkvětu dosáhly na přelomu 19. a 20. století. Bohužel tragedie 20. století, kdy se přes Evropu valily světové války a docházelo k prudkým změnám režimů, způsobily zpřetrhání historické kontinuity obce. Na začátku 20. století měla obec téměř tisíc obyvatel. Byly zde prosperující firmy jako například mlýn, pekárna, cihelna a také lisovna ovoce.

Firmu založil v roce 1880 Carl Christian Leubner, který se přistěhoval ze sousedního Dětřichova a oženil se s dcerou hostinského z Kunratic Annou Simonovou. Starobylý rod Leubnerů svou historií sahá až do období Švédských válek v 17. století a ve Frýdlantském výběžku nacházíme jejich stopy na mnoha místech. Mimo jiné i na zdi vpravo u druhého vstupu do Frýdlantského zámku.

Lisovna ovoce a ovocných vín velmi dobře prosperovala. Carl Christian Leubner žil v Kunraticích až do své smrti roku 1918 a je pohřben i se svou manželkou na místním hřbitově. Jeho syn Heinrich Edmund Leubner pokračoval v rozvoji továrny, vybudoval 5 lisů na ovoce poháněných parními stroji, používal vakuové kádě na výrobu džemů. Byl jedním z prvních výrobců ovocných šťav a moštů, do té doby se preferovala pouze výroba ovocných vín. Absolvoval také vinařskou školu v Klosterneuburgu u Vídně aby rozšířil své znalosti o možnostech zpracování ovoce. Byl velmi úspěšný a získal několik zlatých medailí na soutěžích ve Vídni, Amsterodamu a 1910 i v Liberci za své jablečné džusy a mošty. Frima Ch. Leubners Sohn – Erste Nordböhmische Obst und Beerenkelterrei byla natolik významná ve zdejším regionu, že na jejich přání byla ovlivněna i trať lokální úzkokolejky „Heřmaničky“ tak, aby vedla kolem továrny a její export byl tak urychlen. Ovocné šťávy i marmelády byly úspěšně eportovány po celém území Rakousko-Uherska, ale i do Paříže. Heinrich Leubner plánoval dokonce i založení firmy na výrobu čokolády. Jeho plány přetrhla I. světová válka a smrt jeho a o dva roky později i jeho bratra, který se staral o chod firmy. Část rodiny přesídlila do USA, zbytek rodiny byl i s velkou většinou ostatních obyvatel Kunratic v roce 1945 vyhnán do Německa.

Po II. světové válce už továrna jen chátrala jako součást JZD. Nyní jsou patrné již jen trosky budov u křižovatky hlavní silnice z Frýdlantu do Bogatyni a odbočky do Dětřichova. Za současné situace je obnovení firmy zcela nereálné a jediný osud továrny bude velmi pravděpodobně demolice.

Použité prameny: Rodinná kronika Leubnerů od Maxe Leubnera, Jizerské hory: Stezky dědictví – Po stopách „Heřmaničky“, Willy Effenberger Časopis Krkonoše – Jizerské hory, Databáze Brownfields Libereckého kraje

Mgr. Langer Jiří
jiri.langer@kraj-lbc.cz
485226302 / 739541588

Zdroj: Liberecký kraj

Pin It on Pinterest

Share This
X

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close