Je rozhodnuto – nejlepší domácí marmeládou uvařenou nejen v našem regionu se stala kosová s Malibu a citrónem kuchařky Jany Žákové ml. z Višňové. A to přesto, že ve své kategorii exotika ovoce obsadila „jen“ bronzovou příčku.
O tom, kdo převezme v sobotním finále JamParády v Kunraticích u Frýdlantu hlavní cenu z rukou krajské radní Ivany Hujerová, která převzala nad soutěží záštitu, však rozhodovala nejen porota, ale hlavně početné publikum.
Definitivní stav přihlášek se po uzávěrce soutěže: usadil na rekordních 69 soutěžících z 30 obcí a měst České republiky, a dokonce jedné závodnice z Německa.
„Soutěžilo 152 marmelád a džemů v 16 soutěžních kategoriích,“ prozradil starosta obce Milan Götz s tím, že se objevily i kategorie nové – jako třeba rebarborová, a také superspeciální – mrkvová, rajčatová a další exotiky.
Navíc byla plaketou (každý kus originál) ze sklárny Spider Glass Josefa Novotného v Heřmanicích oceněna za nejvíce za nejvíce soutěžních vzorků (9 soutěžních marmelád) pilná paní Jaroslava Veselá z Frýdlantu.
Cenu za nejvzdálenější marmeládu (3404 km) si odvezl Jana Nováková, která vaří tuto dobrotu na Kanárských ostrovech v Lanzarote, kde pracuje jako průvodkyně cestovní kanceláře.
Pikantní byla zmíněná cena také pro manželku sponzora Josefa Novotného, jehož vlastnoručně vyrobenou skleněnou medaili za 2. místo v kategorii ostružinová marmeláda získala jeho žena Eva.
„Marmeládu navíc přihlásil tajně bez mého vědomí,“ prozradila paní Eva.
„Každý účastník obdržel pamětní list s maličkostmi od sponzorů, včetně propagačních předmětů od Libereckého kraje,“ doplnil starosta.
Záštitu nad letošním ročníkem JamParády převzala Ivana Hujerová, radní pro regionální rozvoj, evropské projekty a rozvoj venkova, která, se také vyhlášení soutěže osobně zúčastní.
„Moje záštita JamParádě je symbolickou podporou obnovování tradic našeho regionu. Celá akce souzní se systémovou podporou regionálních výrobků, výrobců a tradičních řemesel a dovedností;“ vyjádřila se radní a s úsměvem přidala, že věří, že ji starosta pozve i na další ročník, i když se při ochutnávkách trochu přesladila.
Regionálními sponzory akce byly vedle heřmanické sklárny Spider Glass Josefa Novotného, například pivovar Albrecht z Frýdlantu, který dodal pivo, a statek Agrofanda z Kunratic každému vítězi dodal 7, 5 litru nadojeného mléka z vlastní produkce.
„Příští rok pokračujeme,“ potvrdil opětovně zvolený starosta obce Milan Götz.
Další informace: http://www.jamparada.cz/cz/kategorie.php
Jamparáda 2014 – Výsledková listina
Kategorie Bobuloviny:
1) Brusinková marmeláda – Jaruška Tomanová, Andělka
2) Angreštová marmeláda – Jindřiška Kolárová, Frýdlant
3) Aronie-Maliny-Ostružiny – Jaruška Tomanová, Andělka
Kategorie Borůvkové:
1) Borůvková marmeláda – Lenka Šarounová, Liberec
2) Borůvkovo-jahodová – Tereza Poděbradská, Kunratice
3) Borůvkovo-ostružinová – Monika Pochylá, Kunratice
Kategorie Jahodové:
1) Jahodová marmeláda – Lenka Dočekalová, Frýdlant
2) Jahodová marmeláda – Ilona Zítková, Mníšek
3) Jahodový džem – Lenka Kutílková, Višňová
Kategorie Jahodové směsi:
1) Jahoda-Rebarbora – Lenka Roubínková, Kunratice
2) Jahoda-Rybíz – Alena Kolačná, Minkovice
3) Jahody s likérem – Dana Sluková, Praha 5
Kategorie Malinové:
1) Malinová marmeláda – Marcela Becker, Hohendubrau
2) Malina-Aronie-Jahoda-Ostružina – Věra Pospíchalová, Kunratice
3) Maliny-Černý rybíz – Petr Šabaka, Liberec
Kategorie Ostružinové:
1) Smyslné ostružiny – Jana Žáková st., Višňová
2) Ostružinová marmeláda – Eva Novotná, Heřmanice
3) Ostružinová marmeláda – Dagmar Skalická, Kunratice
Kategorie Rybízové:
1) Černý rybíz – Dagmar Skalická, Kunratice
2) Rybízová marmeláda – Věra Blažková, Kružberk
3) Rybízová marmeláda – Jaroslava Veselá, Frýdlant
Kategorie Jablečné:
1) Zahradní směs s jablky – Kateřina Andrýsková, Habartice
2) Jablka pozdní povidla – Lenka Kutílková, Višňová
3) Jablečné pyré – Kateřina Andrýsková, Habartice
Kategorie Hruškové:
1) Hrušková se skořicí – Andrea Froňková, Frýdlant
2) Hruškový džem s karamelem – Lucie Kliámešová, Farmička Modřinka
3) Hruškový džem se zázvorem – Petr a Jana Havelkovi, Šindelová
Kategorie Peckoviny:
1) Švestkový džem se skořicí a rumem – Lucie Klimešová, Farmička Modřinka
2) Višňová marmeláda – Václav Kuncl, Frýdlant
3) Dřínovo-blumová marmeláda – Hana Sokolová, Hejnice
Kategorie Meruňkové:
1) Meruňková marmeláda – Alena Kolačná, Minkovice
2) Meruňková marmeláda – Lenka Kutílková, Višňová
3) Meruňková marmeláda – Jitka Šulcová, Frýdlant
Kategorie Mirabelky:
1) Špendlík – Šárka Čapková, Hlavenec
2) Červené mirabelky – Lenka Aschenbrennerová, Víska
3) Medové ryngle – Andrea Netolická, Pardubice
Kategorie Třešňové:
1) Třešňová s levandulí – Miluše Lachmanová, Kunratice
2) Třešňová marmeláda – Václav Kuncl, Frýdlant
3) Třešňová marmeláda – Dagmar Skalická, Kunratice
Třešňová marmeláda – Marcela Dudová, Štěpánkovice
Kategorie Exotika ovoce:
1) Kiwi-Citron-Máta – Božena Smržová, Kunratice
2) Mandarinková marmeláda – Romana Mostecká, Raspenava
3) Kokosová s Malibu a citronem – Jana Žáková ml., Višňová
Kategorie Exotika zelenina:
1) Mrkvová marmeláda – Věra Pospíchalová, Kunratice
2) Rajčatová s jablky – Marie Poděbradská, Dolní Beřkovice
3) Rajčatová marmeláda – Marie Poděbradská, Dolní Beřkovice
Kategorie Rebarborové:
1) Rebarborová marmeláda – Pavlína Vyhlasová, Habartice
2) Rebarborová marmeláda – Eva Švarcová, Kunratice
3) Rebarbora-Banán – Božena Smržová, Kunratice
Kategorie Cena publika:
Kokosová s Malibu a citronem – Jana Žáková ml., Višňová
Kategorie Nejvíce soutěžních vzorků:
9 soutěžních marmelád – Jaroslava Veselá, Frýdlant
Kategorie Nejvzdálenější marmeláda:
3404 km – Jana Nováková – Lanzarote
Další informace najdete zde: www.jamparada.cz
Historie výroby ovocných šťáv a jamů v Kunraticích
Kunratice mají velmi dlouhou historii sahající až hluboko do 14. století. Svého největšího rozkvětu dosáhly na přelomu 19. a 20. století. Bohužel tragedie 20. století, kdy se přes Evropu valily světové války a docházelo k prudkým změnám režimů, způsobily zpřetrhání historické kontinuity obce. Na začátku 20. století měla obec téměř tisíc obyvatel. Byly zde prosperující firmy jako například mlýn, pekárna, cihelna a také lisovna ovoce.
Firmu založil v roce 1880 Carl Christian Leubner, který se přistěhoval ze sousedního Dětřichova a oženil se s dcerou hostinského z Kunratic Annou Simonovou. Starobylý rod Leubnerů svou historií sahá až do období Švédských válek v 17. století a ve Frýdlantském výběžku nacházíme jejich stopy na mnoha místech. Mimo jiné i na zdi vpravo u druhého vstupu do Frýdlantského zámku.
Lisovna ovoce a ovocných vín velmi dobře prosperovala. Carl Christian Leubner žil v Kunraticích až do své smrti roku 1918 a je pohřben i se svou manželkou na místním hřbitově. Jeho syn Heinrich Edmund Leubner pokračoval v rozvoji továrny, vybudoval 5 lisů na ovoce poháněných parními stroji, používal vakuové kádě na výrobu džemů. Byl jedním z prvních výrobců ovocných šťav a moštů, do té doby se preferovala pouze výroba ovocných vín. Absolvoval také vinařskou školu v Klosterneuburgu u Vídně aby rozšířil své znalosti o možnostech zpracování ovoce. Byl velmi úspěšný a získal několik zlatých medailí na soutěžích ve Vídni, Amsterodamu a 1910 i v Liberci za své jablečné džusy a mošty. Frima Ch. Leubners Sohn – Erste Nordböhmische Obst und Beerenkelterrei byla natolik významná ve zdejším regionu, že na jejich přání byla ovlivněna i trať lokální úzkokolejky “Heřmaničky” tak, aby vedla kolem továrny a její export byl tak urychlen. Ovocné šťávy i marmelády byly úspěšně eportovány po celém území Rakousko-Uherska, ale i do Paříže. Heinrich Leubner plánoval dokonce i založení firmy na výrobu čokolády. Jeho plány přetrhla I. světová válka a smrt jeho a o dva roky později i jeho bratra, který se staral o chod firmy. Část rodiny přesídlila do USA, zbytek rodiny byl i s velkou většinou ostatních obyvatel Kunratic v roce 1945 vyhnán do Německa.
Po II. světové válce už továrna jen chátrala jako součást JZD. Nyní jsou patrné již jen trosky budov u křižovatky hlavní silnice z Frýdlantu do Bogatyni a odbočky do Dětřichova. Za současné situace je obnovení firmy zcela nereálné a jediný osud továrny bude velmi pravděpodobně demolice.
Použité prameny: Rodinná kronika Leubnerů od Maxe Leubnera, Jizerské hory: Stezky dědictví – Po stopách “Heřmaničky”, Willy Effenberger Časopis Krkonoše – Jizerské hory, Databáze Brownfields Libereckého kraje
