Dvacet let svého působení slaví Výcvikové zařízení služební kynologie Celní správy ČR v Heřmanicích. Od samého začátku je jeho součástí také nynější vedoucí Josef Dušánek, který si prošel vším, co středisko za ta dvě desetiletí potkalo. „Jsem pyšný na to, co se nám podařilo vybudovat a na jaké úrovni je naše práce. A také na to, že psi a psovodi, kteří prošli výcvikem našich instruktorů, slouží po celém světě. V roce 2005 jsme totiž jako teprve druhé celní kynologické středisko ve světě dostali certifikát k vedení zahraničních kurzů,“ říká v rozhovoru, který vznikl pro Frýdlantský zpravodaj, Josef Dušánek. Do dnešního dne v Heřmanicích vycvičili 96 psovodů a instruktorů ze tří kontinentů.
Vzpomínáte ještě někdy na úplné začátky? Na dobu, kdy jste přišel k celníkům?
Občas si vzpomenu, teď u příležitosti výročí je to častěji. K Celní správě ČR jsem nastoupil 1. ledna 1995. Nebylo to za úplně příjemných okolností, nastupoval jsem totiž na místo hlavního kynologa, který si vzal život. Nicméně když jsem dostal nabídku ho nahradit, neváhal jsem. Už pět let jsem provozoval soukromou výcvikovou školu, takže zkušenosti jsem měl. A lákalo mě pracovat se psy na drogy, což bych v civilu nikdy dělat nemohl. Takže jsem nastoupil k Celní správě. A 2. září 1996 zahájilo provoz výcvikové středisko.
Jaké jste měl tehdy v Heřmanicích podmínky?
Ze začátku velmi skromné. V prvních měsících jsme totiž byli coby kynologové pohromadě ještě s celní stanicí. Měli jsme ještě s jedním instruktorem k dispozici jednu místnost, čtyři lůžka pro účastníky kurzů a jednu starou Avii na převoz kurzistů a psů. Podmínky se zlepšily ve chvíli, kdy celní stanice skončila a objekt začal sloužit pouze celorepublikovému výcviku psů pro Celní správu. Postupem času jsme začali spolupracovat i s dalšími bezpečnostními sbory a do výcvikových kurzů k nám už dlouhodobě jezdí například Vězeňská služba. Od roku 2005 vedeme i kurzy pro zahraniční účastníky. Teď naposledy jsme tu měli například celníky z Peru a Ruské federace. Co se týče prostředí, ve kterém pracujeme, to se výrazně změnilo po modernizaci areálu v letech 2004 a 2005. Dostavělo se patro u hlavní budovy, kde vznikly ubytovací prostory pro účastníky kurzů, zvýšila se kapacita hospodářské budovy a hlavně, byly postaveny unikátní kruhové kotce. Jsou vyřešeny tak dobře, že si je už více než 10 let nemůžeme vynachválit
V čem jsou tak unikátní?
Především v tom, že jde o kruhovou stavbu. Když za mnou tenkrát s nápadem postavit kruhové psince projektant přišel, byl jsem upřímně dost rozpačitý. Ale protože tomu věřil a také to bylo kvůli inženýrským sítím a kanalizaci nejlevnější řešení, postavily se tak. Dnes už víme, že je to neskutečně dobře vymyšlené. Jsou to v podstatě dva kruhy, v každém je 13 kotců, které jsou paprskovitě uspořádány dokola. Psovod vejde doprostřed a ocitne se uprostřed psince. Nechodí se tedy venkem, a protože jsou psi oddělení a nevidí na sebe ani člověka, který tam přijde, jsou v naprostém klidu. Pokud do kotce otevřete dveře, tak tam je ještě mříž, takže pes nemůže vyběhnout a ani se potkat s jiným psem. Nemuseli jsme tedy díky tomu řešit žádné nepříjemné vzájemné napadení psů. Je to jednoduchý, ale velmi účelný systém. Kotce jsou navíc vyhřívané, každý člen kurzu si může regulovat teplotu uvnitř. Dá se také regulovat, zda pes uslyší zvuky zvenčí, nebo bude v absolutním klidu, což je důležité například po náročném výcviku. Každý pes má také samozřejmě svůj výběh.
Pojďme si teď říct, co všechno se vaši psi učí vyhledávat?
Původně jsme dělali výcvik jen na vyhledávání drog, ten má u Celní správy tradici od 70. let. Od začátku 90. let pak i výcvik psů tzv. obranářů, kteří se využívali hlavně ke střežení tzv. zelené hranice. Postupně se k tomu přidávaly další kategorie, psy učíme od roku 1999 vyhledávat také tabákové výrobky, od roku 2005 pašovaná zvířata a produkty CITES, od roku 2006 do roku zhruba 2009 jsme cvičili i psy na vyhledávání výbušnin. V roce 2007 jsme přidali výcvik psů na vyhledávání zbraní a střeliva a v roce 2013 učíme vyhledávání bankovek.
Všechny tyhle komodity se psi učí vyhledávat stejně? Jak to vlastně probíhá?
Už třetím rokem používáme k výuce psů velmi moderní metodiku nazvanou operantní podmiňování. To je metodika velmi pozitivní a příjemná pro každé zvíře. Je postavena na hře se psem a na odměně, která je ve formě potravy nebo oblíbené hračky. My u toho používáme ještě takzvaný kliker, což je takové cvakátko, kterým psovi říkáme – pracoval jsi správně, přijde odměna. Co se týče učení na jednotlivé komodity, probíhá prakticky stejně. Začíná se na takzvaném snifferu – což je kovová nádobka s průduchy a s magnetem, do které se vkládá látka, kterou se má pes učit vyhledávat. Snažíme se, aby se pes od začátku přibližoval ke zdroji pachu, a když to udělá, přiloží k němu nos, tak mu označíme klikrem, že pracuje správně, dostane odměnu a tímto to neustále upevňujeme. Je úplně jedno, jestli se učí na tabák, drogy nebo kůži z hada. Je to všechno na stejném principu.
Důležité u této metodiky je, že pes značí pasivně. Neskáče, nedrápe, do ničeho nekouše. Jen přiloží nos k tomu pachu a posadí se, zůstane strnule stát, nebo zaujme polohu vleže nebo vsedě. To je velmi výhodné například při vyhledávání na osobách, kdy by mohl pes osobu zranit nebo třeba na drahých autech, které by mohl poškodit. U hledání výbušnin je to pak nezbytné.
Podle čeho psy vlastně vybíráte?
Psy pro celní správu v celé republice vybírá naše výcvikové středisko. Má to na starosti speciálně metodik. Psi se vybírají na základě požadavků z jednotlivých regionů. Dostaneme konkrétní požadavek, jaké chtějí plemeno a jestli chtějí psa nebo fenu. Podle toho metodik začíná shánět zvíře, vykupujeme je z civilního sektoru. Psa metodik v domácím prostředí přezkouší a když vyhovuje, odveze ho k nám, kde ho můžeme až 28 dní testovat. Pokud má vhodnou povahu, děláme potom ještě hloubkové zdravotní vyšetření na vojenském útvaru Chotyně. Bohužel některá plemena jsou na tom dnes zdravotně velmi špatně, takže téměř polovinu psů vracíme v rámci karantény majiteli. Není jednoduché sehnat dobré zvíře. I proto, že u nás je mezi bezpečnostními sbory velká konkurence, psů je poměrně hodně i u armády, vězeňské služby nebo u policie.
Která jsou ta plemena, která na tom nejsou zdravotně dobře?
Takovým plemenem je bohužel třeba německý ovčák. Je to plemeno, které je univerzální, dobře cvičitelné, ale přešlechtěné. Proto nyní často vykupujeme spíše belgické ovčáky, o které je velký zájem. Jsou psi velmi inteligentní, akční, použitelní pro naše potřeby a jejich zdravotní stránka je mnohem lepší.
Když jsme u těch plemen, ve službách celníků jsou vedle německých a belgických ovčáků i například Jack Russel teriéři. Jak ti se do služby dostali? Vyžádali si je celníci?
Ano. Dostali jsme požadavek sehnat psa, který by mohl vyhledávat tabák na střechách autobusů. Jsou na nich velké klimatizace a na jejich střechu se nedá vylézt. A pašeráci to věděli. Proto jsme vymysleli způsob, jak i tento prostor kontrolovat. Koupili jsme zvedací plošinu, kterou psovod může vozit za vozidlem. Pracuje vždycky s kolegou. Kolega s psovodem a služebním psem nastoupí do zvedacího koše, on ho zvedne nahoru, pak na dlouhém vodítku pustí malého psa na střechu, ten prověří hlavně klimatizaci, a pokud tam nic není, vrátí se zpátky. Pak pokračuje prohledávání u stropu uvnitř autobusu. I tady se osvědčuje malý vzrůst Jack Russel teriérů, protože psovod musí psa nosit nad hlavou a to například u německých ovčáků není dlouho proveditelné.
Už jsme zmínili, že jste od roku 2005 vycvičili téměř stovku zahraničních psovodů a instruktorů. Vrací se k vám po skončení kurzu?
Vrací. Není výjimkou, že k nám později přijedou s celou rodinou na dovolenou. Oni u nás tráví při výcviku 13 týdnů, což není krátká doba. Navíc – a to říkají sami kurzisté – jsme tady spíše jako pohodová rodina. Z vlastní zkušenosti nám vyprávějí, že zatímco velká střediska jsou fabriky na psy, u nás je to jako v rodině. Žádný náš instruktor nemá na starosti během kurzu více než tři psovody, takže je zaručeno, že se jim může maximálně věnovat. A na rozdíl od jiných středisek připravujeme pro účastníky kurzů také program a to i víkendech. Účastníci kurzů tak poznají naše okolí, Frýdlantsko, Český ráj, hrady a zámky, Prahu a hodně je vozíme i na kynologické soutěže, kterých tu máme hodně. Co se také kurzistům velmi líbí, jsou slavnostní zahájení a ukončení kurzů na radnici ve Frýdlantu. Je to už tradice, že každá důležitější událost začíná ve frýdlantské obřadní síni, která je nádherným a důstojným prostorem. V jiných zařízeních ve světě nebývá zvykem, aby to byla taková událost. Každý z kurzistů si toho velmi považuje. Za to patří starostovi Danu Ramzerovi upřímný dík, že je tomu příznivě nakloněn. Za tuto dlouholetou výbornou spolupráci byl také 13. ledna 2017 oceněn pamětní plaketou k 20. výročí od založení výcvikového střediska Heřmanice na slavnostním banketu v Černínském paláci v Praze (viz foto v galerii).
Mluvili jsme o zahraničních kurzech, vaše hlavní náplň je ale především cvičit psy a psovody pro Celní správu ČR. Vy určitě práci svých bývalých svěřenců sledujete. Vzpomenete si na nějaký zajímavý případ, kdy psi a psovodi pomohli při nějakém záchytu?
Například v Libereckém kraji pomohli na podzim minulého roku zachytit poměrně velké množství kokainu, zhruba 15 kilogramů. U toho byl dokonce nás služební instruktor se psem. Jinak těch záchytů je celá řada a některé jsou kuriózní. Jako například záchyt v pekařském autě na Ostravsku, kde pes označil bochníky chleba. Psovod si původně myslel, že to je reakce na potravu, což pes dělat nesmí, reagovat na potravu a je to i ve zkouškách, odmítání potravy, ale bylo mu to zvláštní. Zkusil proto psa nasadit znovu, a když reagoval stejně, rozbalil bochník krájeného chleba a našel v něm karton cigaret. A nebyl to zdaleka jediný tako upravený bochník chleba. Časté jsou také záchyty tabáku v kufrech v autobusech. Přes Česko se totiž tabák dostává z Moldávie a Ukrajiny dál do Evropy. Protože zatímco v Moldávii koupíte krabičku dražších cigaret za 80 centů, u nás už je její cena kolem 3,50 eur, v Anglii dokonce 8 euro a ve skandinávských zemích klidně i 11 euro. Jde o obrovský výdělek a pašeráky to láká. Tady jsou psi nedocenitelní, protože kontrola v autobusech musí probíhat rychle.
Středisko má za sebou 20 let provozu, k narozeninám dostane přestavbu a modernizaci. Kdy k ní dojde?
Proběhne v příštích dvou letech, hotová má být do konce roku 2018. Náš areál by se měl díky ní změnit v supermoderní areál. Jeho součástí bude multifunkční výcviková hala, ve které budou moci najednou pracovat až tři kurzy a přesto se nebudou díky propracovanému systému přepažení vzájemně rušit. Pokud ale bude potřeba, bude do ní moc vjet i kamion. Pak se při přestavbě počítá s navýšením ubytovací kapacity, která bude odpovídat evropským standardům. Kromě sociálního zařízení by měla být na pokojích i kuchyňka, protože ne každý kurzista si zvykne na českou kuchyni. Nová bude také kotelna, karanténa a vznikne i další kruhový objekt s kotci. A v horních patrech nových budov by mohly být multifunkční učebna a síň tradic. Do ní chceme uložit veškeré vzácné artefakty, které dnes nemáme kam dát, ale které jsou zajímavé a poučné. Bylo by to vlastně takové malé heřmanické kynologické muzeum. Díky vstřícnosti ministra financí, který osobně navštívil naše středisko 11. září 2016, se podařilo zkrátit předpokládanou dobu úprav areálu na polovinu. Trvat bude tedy jen zmiňované dva roky, za což jsme neskonale vděční. Již jednou v historii střediska jsme přestavbu absolvovali a věřte, že cvičit v blátě na staveništi není pro tuto specializaci a také image střediska vůbec ideální. Ke všemu máme právě na tyto roky uzavřeny kontrakty na výcvik psovodů a služebních psů pro státy Peru, Izrael a Gruzii, a tak bude na všech zaměstnancích střediska, abychom to ve ztížených podmínkách zvládli tak, jako každý jiný kurz předtím.
Více se fotografií najdete zde.
Zdroj: Město Frýdlan
