Jaro je mým milovaným časem. Představuje pro mě příslib nového, voní a zelená se nadějí. Každý rok mě fascinuje odvaha a důvěra každého malého semínka. Leží připraveno v loňské trávě, v zavadlém listí a čeká na svou příležitost – nebo spíš na teplo a vlhko. „Cosi“ se v tom malém zrnku aktivuje a spustí se proces růstu. Pak začne fascinující podívaná, kterou mě baví pozorovat každé ráno, když kontroluju naše polnosti a dříve, než se pustím do práce v Levandulovně. Letos pozoruju nástup jara trochu s obavami stejně jako spousta lidí a stejně jako asi většina zěmě-dělců propojených se zemí, o níž se rozhodli pečovat. Zdálo se, že suchý duben nenechá zazelenat se ani trávě za stodolou. Jako prozíraví země-dělci jsme se sice rozhodli pěstovat právě levandule, které se spokojí i s minimem vláhy v zemi a vydrží dlouhá období sucha, ale co ostatní rostliny a půda a živočichové. A co člověk, který o půdu špatně pečuje
Čas od času odcházím hledat klid a nadhled nahoru do Jizerek. Jdu ztichlou krajinou, poslouchám usilovný bzukot včel a překotný zpěv ptáků. Pozoruju stromy, jak se majestátně tyčí k nebi a obráží novými zelenými listy, případně jim raší další zelené výhonky jehličí. Pozoruju klíčící bukvice a žaludy, malé výhonky pod četnými habry. Fascinuje mě jejich nezdolnost, víra v to, že všechno dobře dopadne, že můžou vyrůst. Přitom pravděpodobnost, že ze semínka vyroste dospělý strom je úplně mizivá, záleží na druhu stromu, počtu květenství, podnebných podmínkách, přístupu ke světlu a vláze. A stejně to zkusí. Věděli jste, že nastane-li rok výjimečného sucha nebo se jinak zhorší podmínky k růstu stromu, vykvetou některé stromy příštím rokem o to intenzivněji? Připraví se tím o mnoho listů, tedy i cukr potřebný pro další růst. Spousty energie vyčerpá na to, aby rozmnožil svůj rod. Možná se mi to jen zdá, možná jsem letošní jaro vůči květenstvím citlivější, ale přijde mi, že stromy kvetou jako o život. Aby ne, sucho začíná být takovým evergreenem. Chce to odvahu, změnit náš přístup ke krajině, vrátit se ke starému způsobu hospodaření, zakládat zase remízky chránící obrovská pole, obnovovat mokřady. Dnes a denně pozoruju (i když zatím spíš virtuálně než reálně kolem sebe) ty, kterým se to daří. Přikládám inspiraci, koho lze sledovat. Určitě si za dlouhých jarních večerů poslechněte Rebel t
Talk s Jiřím Malíkem, ten Vás svou (informačně) vyčerpávající prezentací zaručeně vpraví do obrazu suchého Česka:/watch/live/?v=665462624308363&ref=watch_permalinkM0MjgyNDM4Mjgy/ . Pokud chcete sledovat příklady dobré praxe, pak doporučuji spolek Živá voda https://www.facebook.com/SpolekZivaVoda/. Chcete do tématu vtáhnout i děti, dá se sledovat např. Starý dobrý www.brontosaurus.cz Praktické rady, co dělat se suchem na vlastní zahradě, radí třeba Potulný sadař: https://www.facebook.com/potulnysadar/ . Budeme rádi, pokud nám doporučíte další zdroje.
O tom, jak se udržitelně snažíme hospodařit na našich polnostech my, napíšu někdy příště. Zatím nám přeji odvahu přeskládat (společenské) hodnoty, porovnat si vztahy s druhými a hlavně sami se sebou.
Vaše Adéla z Levandulovny
Zmrzlina od Klárky v Kunraticích ovládla anketu o nejlepší zmrzlinu Liberecka
V internetovém hlasování Libereckého deníku se na prvním místě umístila Zmrzlina od Klárky z Kunratic. Druhé místo patří Zmrzlině U Soukupů z Raspenavy. Tisíce hlasů, velké emoce a těsný souboj až do poslední chvíle. Tak vypadalo hlasování čtenářů Libereckého deníku o...
Frýdlant opět rozezní jazz. Letní dílna Karla Velebného slaví 42. ročník
Hudební duch Karla Velebného se vrací do Frýdlantu i letos. Ve dnech 9. až 15. srpna 2025 se město stane centrem jazzu, improvizace a tvůrčího sdílení. Už po dvaačtyřicáté se zde koná Letní jazzová dílna Karla Velebného, jedna z nejvýznamnějších jazzových událostí v...
Liberecký kraj řeší dopady těžby v dole Turów. Zapojeno je i Frýdlantsko
Liberecký kraj dál rozšiřuje opatření, která mají zmírnit dopady těžby hnědého uhlí v polském dole Turów. Na čtvrtém společném jednání česko-polské komise, které proběhlo 23. července v Hrádku nad Nisou, zazněly pozitivní zprávy: roste hladina podzemních vod, zlepšuje...
Zrekonstruovaný sál Besedy ve Frýdlantu otevře Letní jazzová dílna
Rekonstrukce sálu Besedy: modernizace za 7 milionů korun Společenský sál v restauraci Beseda ve Frýdlantu se po několikaměsíční rekonstrukci opět otevře veřejnosti. Město investovalo do jeho modernizace téměř 7 milionů korun, a výsledkem je důstojný, technicky...
Songs from Utopia přivezli do Frýdlantu surfový rock / Fotoreportáž
Zahrada u kostela Krista Spasitele ve Frýdlantě se v sobotu 20. července proměnila v hudební scénu s nezaměnitelnou atmosférou. V rámci cyklu Hudební léto v zahradě zde vystoupilo česko-svýcarské duo Songs from Utopia, které přivezlo energii syrového surf’n’rocku,...
Poslední mše faráře Pavla Andrše v Hejnicích / Fotoreportáž
V neděli 13. července se v chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích konala slavnostní děkovná mše – symbolické rozloučení s farářem Pavlem Andršem, který po 14 letech služby odchází z farností Hejnice, Raspenava a Mníšek. Pavel Andrš působil na Frýdlantsku od roku...
Na opravu střechy kláštera v Hejnicích přispěl Liberecký kraj milionem korun
Téměř 300 let poté, co poutníci poprvé vstoupili do chrámu v Hejnicích, se zde opět ozývá čilý ruch – tentokrát ne duchovní, ale stavební. Klášter sousedící s Mariánským kostelem, jednou z nejvýznamnějších památek Jizerských hor, se dočkal první etapy obnovy střechy....
Višňová opět uspěla v soutěži Vesnice roku – letos získala Bílou stuhu / Fotoreportáž
Obci Višňová se podařilo znovu uspět v celostátní soutěži Vesnice roku. V letošním ročníku byla oceněna Bílou stuhou za práci s mládeží a podporu rodiny. Toto prestižní ocenění získávají obce, které dlouhodobě podporují mezigenerační soužití, aktivní komunitní život a...
Hejnické slavnosti 2025: Víc než jen městská zábava / Fotoreportáž
Letošní Hejnické slavnosti nabídly o prvním červencovém víkendu vše, co si člověk může od letního festivalu přát – krásné počasí, vysokou návštěvnost, pestrý kulturní program i nezaměnitelnou atmosféru, kterou dotvářeli například chodci na chůdách nebo historický...



















































