
Neboť řečeno slovy Jiřího Stivína: „Frýdlant je pokaždý kus pozitivně prožitýho času s mladejma i starejma i s inteligentama i s pakama a co bude existovat, bude oázou jazzové inspirace v duchu Karla Velebnýho. Kdo tam nebyl, neví co je líheň českýho jazzu a improvizace vůbec. Ať žije.“
Praotec Čech možná zamířil na horu Říp tak trochu náhodou, zato kroky jazzmanů nasměroval do Frýdlantu naprosto cílevědomě místní rodák Radek Jech. Díky němu se se ve zdejší zemi rytmem a synkopami oplývající usadil a ducha Letní jazzové dílně ve Frýdlantu vdechl Karel Velebný. Pod jeho laskavým dohledem začali v roce 1984 zušlechťovat talent mladých muzikantů přední čeští a slovenští jazzmani. Od té doby se každý třetí týden v srpnu sjíždějí do severočeského města naši i zahraniční lektoři zvučných jmen, aby mladším kolegům pomáhali nacházet východiska ze slepých jazzových uliček.
Loni uplynulo třicet let od chvíle, kdy nás tento vibrafonista, saxofonista, klavírista, zpěvák, herec, spisovatel, pedagog, sportovec celou duší a někdy i tělem a objevitel a zasvěcený propagátor díla Járy da Cimrmana navždy opustil. Třicáté výročí jeho „nedožitého úmrtí“ připomněla brožurka Hedvábné vzpomínání, která osobnost zakladatele a patrona Letní jazzové dílny přiblížila i těm, kdo nemohli Karla Velebného osobně potkat.
První lektorský sbor vytvořili pod dohledem Karla Velebného kytaristé Rudolf Dašek a Tony Viktora, bubeníci Milan Vitoch a Dodo Šošoka, basista František Uhlíř, pianista Emil Viklický, multiinstrumentalista Jiří Stivín, saxofonista Josef Audes, trombonista Mojmír Bártek a trumpetista Jaromír Hnilička. V průběhu let se frýdlantské atmosféry nadýchali další lektoři – např. Jaromír Honzák, Günter Kočí, František Kop, Míla Petr, Milan Svoboda, Jaroslav Šindler, Jiří Urbánek, Petr Volný, Cyril Zeleňák ad. Vedle našich předních sólistů se objevili také jejich zahraniční kolegové – norský saxofonista Harald Gundhus, dánský saxofonista a kapelník Jens Klüver, Američané Richard Oehrli (zpěv), John Serry (piano), Mark Vinci a Scott Robinson (saxofony). Díky Britské radě ve Frýdlantu vyučovali britští hudebníci – Angela Elliot, Dylan Fowler, Lee Goodall, Richard Morgan, Richard Michael, Gina Rae, Julian Nicholas, Martin Speake, Dave Wickens, Tom Bancroft, Phil Bancroft, Sophie Bancroft, Fionna Duncan, Eddie Severn, Trudy Kerr, Karen Lane, Martin Hathaway, Milo Fell ad.
V roce 1989 odešel na věčné jam session Karel Velebný, v září 2016 se za ním vydal Karel Růžička, v prosinci téhož roku ho následoval Jaromír Hnilička a loni v listopadu rozšířil kapelu nebeských Frýdlanťáků také Rosťa Fraš. Na jazzovém obláčku své kolegy s otevřenou náručí přivítali mj. Josef Audes, Rudolf Dašek, Radek Jech, Petr Junk, Günter Kočí, Míla Petr, Dodo Šošoka, Jiří Urbánek, Tonda Viktora, Vladimír Žižka ad. Všem bude patřit vděčná vzpomínka letošních účastníků, kteří přijedou naplnit heslo Káji Růžičky: „Dílna ve Frýdlantu musí být, i kdyby se neměly slavit Vánoce“.
Letos se bude touto zásadou řídit devatenáctičlenný lektorský sbor v tomto složení: Luboš Andršt (kytara), Josef Fečo (kontrabas) Zdeněk Fišer (kytara), Miroslav Hloucal (trubka), Štěpán Janoušek (trombon), Petr Kalfus (saxofony), František Krtička (klávesy), Pavel Razím (bicí nástroje), Jiří Stivín (flétny), Milo Suchomel (saxofony), Ľubomír Šrámek (klávesy), Zdeněk „Wimpy“ Tichota (basová kytara), Adam Tvrdý (kytara), Boris Urbánek (klávesy), Marek Urbánek (bicí nástroje) a Martin Zbrožek (housle). COVID-19 zavřel letos evropské hranice americkým jazzmanům a proto budou ve Frýdlantu chybět Neil Wetzel (saxofony) a Skip Wilkins (vokál). Zklamání z jejich nedobrovolné absence frekventantům bohatě vynahradí dva lektorští debutanti: Veronika Vítová (vokál) a anglický saxofonista a kapelník big bandu JazzDock Orchestra Andy Schofield (saxofony a big band). Jediným americkým lektorem bude letos Lee Andrew Davison (vokál). K výjimečnosti frýdlantské atmosféry přispěje také skvělá anglická saxofonistka Suzanne Higgins.
Ve středu 19. srpna 20120 vystoupí různé lektorské sestavy na koncertu, jaký je možné slyšet jenom jednou za rok na nádvoří frýdlantského zámku. Mimořádné setkání naší jazzové smetánky se zahraničními hosty bývá vždycky velkým hudebním zážitkem. Začátek je v 18:00 hodin, v případě nepříznivého počasí se koncert uskuteční v sále městského kina.
Poslední dva večery dílny budou patřit zhruba dvěma stovkám frekventantů, kteří večtvrtek a v pátek 20. a 21. srpna předvedou rodičům, přátelům i místnímu publiku na koncertech v sále restaurace Beseda, co během týdne ve Frýdlantu pochytili. To, že se mají čím pochlubit, by dosvědčili nejen posluchači závěrečných koncertů předchozích ročníků, ale také publikum v Přerově, kde na Československém jazzovém festivalu 2014 s velkým úspěchem vystoupil Big Band Letní jazzové dílny Karla Velebného. O vysoké úrovni účastníků LJD svědčí také album AFTER MIDNIGHT IN FRÝDLANT natočené po 33. Letní jazzové dílně Karla Velebného v roce 2016. Koncerty ve čtvrtek a v pátek budou mít opět skvělé velkokapelové finále: Andy Schofield bude v Besedě dirigovat dva big bandy.
Záštitu nad 37. Letní jazzovou dílnu Karla Velebného převzal starostaMěsta Frýdlant Ing. Dan Ramzer. Seminář finančně podpořili Město Frýdlant, Ministerstvo kultury ČR, Liberecký kraj, Partnerství OSA, Nadace ČHF, RENOMIA a.s., Premedis a Ing. Jan Bořek.. Partnerem 37. LJD je C. BECHSTEIN Europe s.r.o.
Jak probíhaly předchozí ročníky si můžete přečíst a prohlédnout zde.
Zdroj: Město Frýdlant
Liberecký kraj propojila nová autobusová linka s Prahou. Zavedla ji společnost Arriva
Liberecký kraj má další autobusové propojení s Prahou. Společnost Arriva začala jezdit od začátku prázdnin na nové víkendové lince z Prahy přes Mladou Boleslav a Turnov do Harrachova. Jezdí vždy o sobotách, nedělích a svátcích. Více se dočtete zde. Zdroj: Liberecká...
Řidič červeného Opelu se má obnažovat před dívkami. Policie ví o třech případech na Frýdlantsku
Rodiče nezletilých dětí na Frýdlantsku jsou v pozoru. Nejen v okolí škol se údajně pohybuje muž, který pozoruje žačky a fotí si je. Podezřelý muž jezdí v červeném autě s německou registrační značkou. Jeho fotku na sociální sítě před nedávnem umístil otec jedné dívky,...
Zloději kradli auta nad ránem
LIBERECKO – Dvě odcizená auta na Liberecku. Škoda přesahuje milion korun. V pátek kolem 22.30 viděl majitel z Prahy své osobní vozidlo značky Volkswagen Passat Combi 3 C bílé barvy, se kterým přijel i s rodinou do autokempu Kristýna v Hrádku nad Nisou, naposledy....
Podpořte stavbu, která se vám líbí, a udělte jí Cenu sympatie
I letos v letošním ročníku soutěže Stavba roku Libereckého kraje mohou občané našeho regionu rozhodnout o Ceně sympatie, kterou bude oceněna jedna z devíti přihlášených stavebních děl a návrhů. V regionálním kole soutěže Stavba roku Libereckého kraje 2017 je...
Podmínku si k „srdci“ příliš nevzal
LIBERECKO - Při krádeži whisky přistihli detektivové recidivistu. V sobotu po poledni přistihli pracovníci ostrahy v Penny Marketu ve Frýdlantu při krádeži 6 lahví whisky značky Tulamore Dew 19letého mladíka z Jablonce nad Nisou. Ten si alkohol v hodnotě 2 874 korun...
Obnova kříže obětí sedmileté války v Raspenavě – Luhu
Po mnoha desetiletích chátrání se letos uskuteční obnova kříže obětí sedmileté války v Raspenavě – Luhu. V květnu 2017 začaly práce v bezprostředním okolí památky. Během léta a začátku podzimu bude zrestaurován samotný žulový podstavec, osazena replika původního...
VIDEO: Kolony a fronta k pokladně. To byl první den na stezce v oblacích
Největší turistická atrakce Krkonoš – Stezka v korunách stromů – má za sebou první den ostrého provozu. Od nedělních 11 hodin, kdy otevřela brány návštěvníkům, nakouklo do utajeného světa mezi vrcholky stromů několik tisíc lidí. Více se dočtete zde. Zdroj:...
Klopýtnutí jako vzpomínka na zmizelé sousedy
Liberec - Do dlažby v libereckých ulicích přibude dalších šest Kamenů zmizelých. Jde o betonové kostky, které jsou navrchu pokryty mosazí a připomínají osud židovských obyvatel. Každá kostka nese jméno konkrétního člověka, datum jeho deportace i zavraždění. Více se...
Vysoký doplatil na válku, po odchodu Němců zůstal stát jediný dům
Hned dvakrát tu lidé spoutali vítr a donutili jej, aby jim pomáhal. Poprvé v roce 1830, kdy na Lysém vrchu začal větrný mlýn vyrábět mouku. Podruhé o víc než 170 let později, kdy na témže místě začaly větrné elektrárny produkovat proud. Z vesnice Vysoký na Frýdlantsku...


















































