Rozsáhlou kompletní rekonstrukci i rok zkušebního provozu má za sebou úpravna vody v Bílém Potoce, která je jedním ze dvou hlavních zdrojů pitné vody v regionu a zásobuje více jak deset tisíc obyvatel pitnou vodou. Ve čtvrtek 3. září se za přítomnosti dotčených stran oficiálně realizace celého projektu ukončila a dnes se otevřela také veřejnosti.

Rekonstruována byla kompletně technologická linka i veškeré stavební konstrukce a objekty. Kapacitně rozšířen byl také vodojem Libverda. Součástí této rozsáhlé investice byly i úpravy na odběrných objektech Smědá a Hájený Potok. Hlavním důvodem rekonstrukce byly především stále se zvyšující nároky na kvalitu pitné vody, zhoršování jakosti surové vody, která vyplývá z charakteru povodí obou zdrojů a nevyhovující technický stav technologického zařízení. To nebylo od počátku sedmdesátých let obnovováno.

Stavební práce zhotovitelského týmu VHS stavby a. s. začaly v červenci 2017 a dokončeny byly na konci roku 2018. Kvůli koronavirové situaci v naší republice bylo oficiální ukončení projektu posunuto.

„Jsme rádi, že jsme tak významný projekt dokončili se ctí i ke spokojenosti investora. Tento region tuto investici určitě potřeboval, neboť právě úpravna vody je jeho dominantním zdrojem pitné vody. Důležitou stavbou je úpravna rovněž v návaznosti na intenzivně diskutované sucho a rozšíření těžby v polském dolu Turów,“ řekl Martin Žagan výkonný ředitel VHS stavby a. s.

V minulém roce probíhal roční zkušební provoz. Po tuto dobu se ladila nová technologie a hledaly se optimální parametry provozu. V únoru 2020 získala úpravna vody Bílý Potok povolení k trvalému řádnému provozu. „Nová technologie je účinná a během letošních červnových dešťů jsme se přesvědčili, že problém se zákalem vody v Hejnicích a Raspenavě umíme řešit. Dokážeme lidem dodávat kvalitní pitnou vodu,“ dodal Petr Olyšar, ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti, a. s. Doplnil, že při provozu je pak největším problémem proměnlivá jakost surové vody. Ta reaguje například na vydatné deště nebo jarní tání.

Projekt za více než 214 miliónů korun byl financován z části i z Operačního programu Životního prostředí a z Fondu ochrany vod pro Liberecký kraj.

Foto: Radek Petrášek