Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Liberecký kraj vydal brožuru, která hodnotí končící rok 2020
Liberecký kraj opět po roce představuje výsledky své dosavadní práce. Činí tak každoročně, a to prostřednictvím tradiční brožury. Veřejnost se v ní dozví kompletní informace o letos dokončených projektech, investicích a záměrech kraje na další...
Ve Frýdlantu je nově ulice Karla Velebného
Jednoznačným vítězem ankety o pojmenování nově vydlážděné uličky ve Frýdlantě se stal návrh Jiřího Kutílka. Ulice se dle jeho návrhu nově jmenuje Karla Velebného, na počest zakladatele proslulé jazzové dílny, která Frýdlant již více než 35 let...
Sběrný dvůr bude od 21. 12. do 3. 1. uzavřen
Sběrný dvůr v Raisově ulici ve Frýdlantu bude pro veřejnost v období od 21. 12. 2020 do 3. 1. 2021 uzavřen. Vzhledem k tomu, že první sobota v novém roce vychází na 2. 1. 2021 a sběrný dvůr bude pro veřejnost v tento den ještě uzavřen, otevře se...
Žitavská ulice je pro chodce bezpečnější, přibyly chodníky i přechody
Nové chodníky a také dva přechody pro chodce má nově ve své spodní části Žitavská ulice ve Frýdlantu. Vznikly tam díky projektu „Chodník podél ul. Žitavská, úsek Větrná – autobusová zastávka Tiba, Frýdlant“, který byl z velké části hrazen dotací...
Společné prohlášení zástupců MŽP, MZV a Libereckého kraje k polské reakci na české požadavky ve věci rozšiřování těžby v polském hnědouhelném dole Turów
Včera se zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Libereckého kraje jednoznačně shodli na tom, že polská reakce na požadavky, které by mohly vést k mimosoudnímu řešení problémů způsobených těžbou v...
Senioři věkové kategorie 65+ si stále mohou vyzvednou nanofiltry do roušek
Na začátku října 2020 vyzvalo Město Frýdlant seniory věkové kategorie 65+ k tomu, aby si na radnici zdarma vyzvedli sadu 25 kusů nanofiltrů do dvouvrstvých látkových roušek, které jim byly distribuovány zdarma v dubnu a opětovně v září tohoto...
Liberecký kraj pokračuje v distribuci ochranných pomůcek, hasiči dnes rozvezli do sociálních zařízení 100 tisíc respirátorů
Kraj disponuje vlastními zásobami respirátorů třídy FFP2. Dnes se o rozvoz 100.000 kusů od firmy namu42 do sociálních zařízení postaral Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje. Celková vynaložená částka za 100.000 kusů respirátorů činí...
Nové automatické dveře i moderní osvětlení. Frýdlant investuje do vybavení nemocnice
Nové automatické dveře u obou vchodů do hlavní budovy a na operační sály nebo výrazně lepší osvětlení. To jsou novinky v areálu frýdlantské nemocnice, kterou provozuje Krajská nemocnice Liberec, a.s. (KNL). Novinky hrazené Městem Frýdlant z...
Sportovní hala u zimního stadionu je zateplená
Zateplení fasády, zázemí, střechy i výměny oken a dveří se letos dočkala sportovní hala u zimního stadionu ve Frýdlantu. Projekt přišel na zhruba 6 milionů a 600 tisíc korun včetně DPH, zhruba 50% nákladů uhradí Operační program Životní...

































