Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Řidič červeného Opelu se má obnažovat před dívkami. Policie ví o třech případech na Frýdlantsku
Rodiče nezletilých dětí na Frýdlantsku jsou v pozoru. Nejen v okolí škol se údajně pohybuje muž, který pozoruje žačky a fotí si je. Podezřelý muž jezdí v červeném autě s německou registrační značkou. Jeho fotku na sociální sítě před nedávnem umístil otec jedné dívky,...
Zloději kradli auta nad ránem
LIBERECKO – Dvě odcizená auta na Liberecku. Škoda přesahuje milion korun. V pátek kolem 22.30 viděl majitel z Prahy své osobní vozidlo značky Volkswagen Passat Combi 3 C bílé barvy, se kterým přijel i s rodinou do autokempu Kristýna v Hrádku nad Nisou, naposledy....
Podpořte stavbu, která se vám líbí, a udělte jí Cenu sympatie
I letos v letošním ročníku soutěže Stavba roku Libereckého kraje mohou občané našeho regionu rozhodnout o Ceně sympatie, kterou bude oceněna jedna z devíti přihlášených stavebních děl a návrhů. V regionálním kole soutěže Stavba roku Libereckého kraje 2017 je...
Podmínku si k „srdci“ příliš nevzal
LIBERECKO - Při krádeži whisky přistihli detektivové recidivistu. V sobotu po poledni přistihli pracovníci ostrahy v Penny Marketu ve Frýdlantu při krádeži 6 lahví whisky značky Tulamore Dew 19letého mladíka z Jablonce nad Nisou. Ten si alkohol v hodnotě 2 874 korun...
Obnova kříže obětí sedmileté války v Raspenavě – Luhu
Po mnoha desetiletích chátrání se letos uskuteční obnova kříže obětí sedmileté války v Raspenavě – Luhu. V květnu 2017 začaly práce v bezprostředním okolí památky. Během léta a začátku podzimu bude zrestaurován samotný žulový podstavec, osazena replika původního...
VIDEO: Kolony a fronta k pokladně. To byl první den na stezce v oblacích
Největší turistická atrakce Krkonoš – Stezka v korunách stromů – má za sebou první den ostrého provozu. Od nedělních 11 hodin, kdy otevřela brány návštěvníkům, nakouklo do utajeného světa mezi vrcholky stromů několik tisíc lidí. Více se dočtete zde. Zdroj:...
Klopýtnutí jako vzpomínka na zmizelé sousedy
Liberec - Do dlažby v libereckých ulicích přibude dalších šest Kamenů zmizelých. Jde o betonové kostky, které jsou navrchu pokryty mosazí a připomínají osud židovských obyvatel. Každá kostka nese jméno konkrétního člověka, datum jeho deportace i zavraždění. Více se...
Vysoký doplatil na válku, po odchodu Němců zůstal stát jediný dům
Hned dvakrát tu lidé spoutali vítr a donutili jej, aby jim pomáhal. Poprvé v roce 1830, kdy na Lysém vrchu začal větrný mlýn vyrábět mouku. Podruhé o víc než 170 let později, kdy na témže místě začaly větrné elektrárny produkovat proud. Z vesnice Vysoký na Frýdlantsku...
POZOR! Uzavírka v Bílém Potoce
Vážení cestující, z důvodu úplné uzavírky sil. II/290 v Bílém Potoce v termínu od 3. července do cca 6. října 2017 budou v platnosti následující výluková opatření: Linka 650 (Frýdlant - Hejnice - Bílý Potok,Smědava) bude ze zastávky Bílý Potok,Poledník vedena po...








































