Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Až o 8 milionů víc si vydělá za svůj život každý, kdo…
každý, kdo ukončí střední školu s výučním listem ve srovnání s těmi, kteří skončí se školou hned po základce a dále nepokračují. Pokud zvládnete i maturitu, stoupnou vaše celkové životní příjmy průměrně na 40,4 milionů. Čísla vychází ze dvou nedávných výzkumů (Úřad...
6. TÁTA FEST ve Frýdlantě
Zveme Vás na 6. ročník Táta festu!Vystoupí oblíbené kapely - TYGROO, RAJTARAJ a HUSO.Se svým Loutkovým automatem (nejen) pro děti přijede Dorka Bouzková.Vstup ZDARMA!Těšit se můžete na již tradiční pivní speciál TÁTAbír z místního pivovaru...
Regionálními potravinami se staly cvikovské pivo, sýr z Jeřmanic i med z Frýdlantska
Dalších devět produktů od zdejších výrobců se může pyšnit označením Regionální potravina Libereckého kraj. Jsou mezi nimi například desetistupňové pivo Luž ze Cvikova, Ruprechtovo vepřové maso ve vlastní šťávě z libereckého Rydvanova řeznictví...
Vláda dnes odsouhlasila mandát k zahájení jednání s Polskem o Turówu
Spor o těžbu na dole Turów směřuje k jednacímu stolu. Poté, co před několika týdny Soudní dvůr EU nařídil svým předběžným opatřením bezodkladně pozastavit těžbu na dole Turów, začalo Polsko s Českou republikou jednat o podmínkách možného stažení...
Dřevo vystřídal kov. Nová rozhledna na Smrku je letos plnoletá
Nejvyšším vrcholem české části Jizerských hor je Smrk, kopec, který se vypíná do výšky 1124 metrů nad mořem: Jeho vrchol zdobí již druhá rozhledna: oproti její dřevěné starosvětské předchůdkyni jde o futuristicky vyhlížející kovovou stavbu.Na...
Velké nemocnice v kraji byly v loňském covidovém roce ziskové, bojí se o zaměstnance
Všechny čtyři páteřní nemocnice v Libereckém kraji byly v loňském roce ovlivněném covidovou pandemií podle předběžných údajů ziskové. Z letošního ale mají v Liberci nebo v Jilemnici větší obavy, a to i co se týče počtu zaměstnanců.Více se...
Klingerovo mauzoleum je kouskem Itálie na Frýdlantsku
Impozantní dominantu hřbitova v Novém Městě pod Smrkem tvoří významná památka. Je jí velkolepě pojatá rodinná hrobka – takzvané Klingerovo mauzoleum. O její stavbu se postarali potomci zakladatele zdejších textilních továren Ignaze Klingera...
Ve Frýdlantě vzniklo největší discgolfové hřiště v kraji
Největší discgolfové hřiště v celém Libereckém kraji vzniklo ve Frýdlantě v areálu lesoparku Střelnice. Slavnostně bylo otevřeno v pátek 4. června 2021. Dvanáctijamkové discgolfové hřiště vzniklo rozšířením šestijamkového hřiště, které Frýdlant...
V Polsku vystoupáte až do oblak, stezka u hranic nabízí i skleněnou lávku
První tisícovku návštěvníků už přivítala nová atrakce na polské straně Jizerských hor. Stezka v oblacích na úpatí kopce Świeradowiec má být novým lákadlem celého polsko-českého regionu.Více se dočtete zde.Zdroj: Liberecký kraj DNES [adrotate...

































