Na zámku ve Frýdlantu vystavují unikátní renesanční busty. O zápůjčku projevil zájem i Louvre

Na zámku a hradě ve Frýdlantu je od soboty k vidění mimořádný objev. Do hlavního prohlídkového okruhu byly zařazeny čtyři renesanční busty, jejichž skutečná hodnota i význam byly odhaleny teprve nedávno díky odbornému výzkumu Národního památkového ústavu (NPÚ). Každé z děl je nyní odhadováno na desítky milionů korun a zájem o jejich zapůjčení už projevilo i prestižní pařížské muzeum Louvre.

Z depozitáře až k mimořádnému objevu

Busty vytvořené z bílého carrarského mramoru byly dlouhá léta uloženy v depozitáři, případně vystaveny na zámku Sychrov, aniž by se přesně vědělo, koho zobrazují a kdo je jejich autorem. Až projekt Ad unicum, zaměřený na zkoumání málo prozkoumaných uměleckých děl ve sbírkách NPÚ, přinesl zásadní odhalení.

„Dataci jsme posunuli o tři století zpět, identifikovali jsme dvojici autorů a dosud neurčené portréty představujeme jako klíčové panovnické osobnosti renesanční Evropy,“ vysvětluje Šárka Radostová z NPÚ, hlavní řešitelka projektu.

Kdo je na bustách zobrazen

Výzkum potvrdil, že busty zobrazují Markétu Rakouskou, Filiberta II., Karla V. a Viléma V.

• Markéta Rakouská (1480–1530) a její manžel Filibert II. Savojský (1480–1504) jsou dílem nizozemského sochaře Conrata Meita, považovaného za jednoho z nejvýznamnějších renesančních sochařů severně od Alp, často označovaného jako „Michelangelo severu“. Jde o vůbec jediná díla tohoto autora na českém území.

• Císař Karel V. (1500–1558) je ztvárněn v bustě, kterou vytvořil sochař z okruhu Giovanniho Angela da Montorsoli, žáka samotného Michelangela. Jde o čtvrtý známý exemplář svého druhu – další se nachází v Neapoli, madridském Pradu a ve francouzském klášteře Brou.

• Vilém V. Bavorský (1548–1626), bratranec císaře Rudolfa II., je pak autorem poslední vystavené busty.

Zájem prestižních galerií

Každá z bust má hodnotu v řádech desítek milionů korun. Jejich význam potvrzuje i zájem předních institucí, mezi nimi Národní galerie v Praze nebo slavný Louvre v Paříži, které se ucházejí o možnost jejich zapůjčení.

Původ bust zatím není zcela objasněn. Do sbírky se dostaly prostřednictvím rodu Clam-Gallasů, majitelů frýdlantského panství. Památkáři nevylučují, že je šlechtici získali při rozprodeji Rudolfínských sbírek, tuto hypotézu však čeká další zkoumání.

Výstava Vzácná návštěva

Návštěvníci mají nyní jedinečnou příležitost spatřit tato díla přímo ve Frýdlantu. Výstava nese příznačný název Vzácná návštěva a byla zahájena symbolicky v sobotu při příležitosti Dnů evropského dědictví. Součástí hlavního prohlídkového okruhu na zámku a hradě Frýdlant bude až do 2. listopadu 2025.

Foto: Státní hrad a zámek Frýdlant