Frýdlantští studenti pěstují obilí i chmel a chovají krávy, ovce a kozy. Rádi by založili ovocnou alej či školní zoo

Chovat původní české plemeno skotu Česká červinka, uskutečnit na svých pozemcích program pro zadržení vody v krajině, založit ovocný sad, ve spolupráci s městem Frýdlant založit ovocnou alej, podílet se na vybudování biokoridoru přes své zemědělské pozemky či založit školní zoo. To jsou některé z plánů studentů Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu. 

„Praktická činnost žáka je nejdůležitější částkou jeho vzdělání,“ cituje spolu s historickými prameny z počátku minulého století ředitel školy Miroslav Kudrna.

Po dlouhých letech, kdy chyběla výrazná podpora státu a zemědělské školství ve Frýdlantu skomíralo, přicházejí lepší časy. Frýdlantská škola získala peníze na výstavbu nových budov a nákup strojů a zařízení z prostředků projektů Centrum odborného vzdělávání a Centrum odborné přípravy pro zemědělské obory, financovaných z evropských strukturálních fondů Ministerstvem zemědělství ČR a Libereckým krajem.

O tom, že to pomohlo a zemědělské školství ve Frýdlantu opět vzkvétá, se lze přesvědčit při návštěvě zdejší školy téměř na každém kroku. Svědčí o tom nejen po letech naplněné zemědělské studijní obory, ale i blízké a vzdálenější okolí školy, kde zdejší učňové a studenti hospodaří a procvičují si své znalosti a dovednosti, získané při výuce.

Na pozemku za citlivě zrekonstruovanou historickou budovou pracoviště v Zámecké ulici vybudovali učitelé a žáci zemědělských oborů naučnou zemědělskou stezku. Na ní je možno vidět sortiment více než dvaceti pěti běžných i netradičních zemědělských plodin od obilnin přes okopaniny, olejniny, luskoviny, přadné rostliny a pseudoobilniny až po nektarodárnou, opojně vonící a včelami zvučící svazenku vratičolistou.

Součástí stezky je i malá vinice, chmelnice a ovocný sad, z jejichž produktů se vyrábí propagační školní pivo, školní víno a školní jablečný mošt. Naučnou stezku využívají žáci zemědělských oborů k poznávání plodin i k nácviku ruční práce a práce s malou zemědělskou mechanizací, ale mohou ji navštívit a v dobách předcovidových i často navštěvovali žáci okolních základních škol, domovy seniorů a mnozí další návštěvníci.   

Na naučnou stezku navazují školní pozemky, na kterých se od jara do podzimu pasou školní krávy, ovce a kozy. Kozy a ovce plemene Clun Forest jsou přes zimu ustájeny na sousedící školní farmě, kde se mohou schovat před nepřízní počasí. Spolu s nimi obývají farmu i králíci národního plemene Bílý černopesíkatý a Castorex a vodní i hrabavá drůbež – kachny, husy, slepice, krůty a perličky. V horní části školní farmy stojí také dva včelíny s dvaceti včelstvy, na kterých se včelaření učí nejen žáci školy, ale i účastníci včelařských kurzů, které škola pořádá.

Za školní farmou stojí rozsáhlý areál Krajského statku s.r.o., který je školním pracovištěm zemědělských oborů. Škola zde má pronajatý chlév, kde chová dojné krávy pro výuku žáků a také prasata národního plemene Přeštické černostrakaté. Na statku má také uskladněnou moderní zemědělskou techniku, získanou nákupy z prostředků zmíněných projektů Centrum odborného vzdělávání a Centrum odborné přípravy. Práci s technikou žáci nacvičují na školních cvičných pozemcích.  

V minulých letech obhospodařovala Střední škola hospodářská a lesnická ve Frýdlantu pouze 7 hektarů trvalých travních porostů a nácvik prací při pěstování plodin na orné půdě zajišťovala pro žáky na Krajském statku nebo pomocí individuálních praxí v soukromých zemědělských podnicích. V únoru letošního roku převzala škola do obhospodařování dalších 35 hektarů, takže v současnosti pečuje o celkem 42 hektary pozemků. Z toho činí 21 hektarů louky a pastviny, druhou polovinu tvoří orná půda.

Škola hospodaří v konvenčním režimu, přesto v rámci výuky na větší části svých pozemků provozuje ekologický režim hospodaření. Veškeré trvalé travní porosty jsou hnojeny pouze hnojem a bez jakéhokoliv chemického ošetření, na orné půdě bude část plodin pěstována v konvenčním a část v ekologickém režimu tak, aby žáci měli možnost srovnání obou technologií nejen z ekonomického, ale především z ekologického hlediska. Jednotlivé skupiny zemědělských plodin na orné půdě, rozdělené do čtyř honů, budou vzájemně odděleny nektarodárnými biopásy, které potěší nejen oko pozorovatele, ale především hmyz a drobnou zvěř, která tu najde úkryt i místo pro vyvedení potomstva.

TZ Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant

Zdroj: www.kraj-lbc.cz