rozhledna

Rozkvět, chátrání a zase postupný návrat k původní slávě. Taková je v kostce historie rozhledny, která se ve výšce 399 metrů nad mořem vypíná nad městem Frýdlant. Výhledu z věže dominuje tamní zámek, tyčící se na kopci na opačném konci města, severní svahy Jizerských hor, táhlý vrchol Vysoký s větrníky elektráren, nakouknout lze i do sousedního Polska. 

„Na rozhlednu se mohou turisté vydat Strmou uličkou z Frýdlantu a absolvovat tak jen krátkou procházku. Stejně tak se ale po výstupu na věž a pokocháním se pohledem na Frýdlant nebo naopak na Polsko lze vydat dál cestou do Údolí, které je součástí Frýdlantu, a lesem pak třeba směrem na Bulovku. Odtamtud je to jen skok do skvělé pekárny v Dolní Oldříši, kde si koupíte křupavou odměnu po pořádném výletu“ doporučuje Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Jde již o druhou vyhlídkovou věž. Původní, vybudovaná z iniciativy frýdlantského okrašlovacího spolku, byla dřevěná; na její stavbě se výraznou měrou podílel frýdlantský truhlář Josef Haupt – pozdější předseda spolku. Patnáctimetrová věž byla otevřena 6. června 1890 a návštěvníkům sloužila až do jara 1906, kdy musela být pro celkovou zchátralost stržena.

Základní kámen nové, 21 metrů vysoké rozhledny, byl položen 17. května 1906. Pro stavbu byla vybrána stavební firma Appelt & Hampel. K rozhledně bylo přistavěno i pohostinství. Tabulka na západní stěně věže připomíná stavitele Antonína Dresslera, který složil 1000 korun jako základní částku na stavbu. Slavnostní otevření rozhledny, zvané tehdy na počest stavitele Dresslerova výšina, se konalo 30. dubna 1907.

Idylické časy plné veselých výletníků načas přetnula světová válka a události, které po ní následovaly. Rozhledna pozvolna chátrala, načež v roce 1958 prošla stavebními úpravami, po nichž začala sloužit jako lokální převaděč televizního signálu a tím přestala být veřejně přístupná. Ve věži pak bylo umístěno zařízení pro navigaci dopravních letadel.

Na podzim roku 1979 vyrostla na kopci nová ocelová věž, na kterou byly přemístěny telekomunikační systémy pro televizi, stejně jako zařízení pro navádění letadel

Rozhledna i zchátralé budovy byly jaře roku 1980 předány Tělovýchovné jednotě Slovan Frýdlant a ta je dala do užívání svému turistickému odboru. Byla přistavěna nová budova skladu a došlo k celkové rekonstrukci všech budov a rozhledny.  Slavnostní otevření znovu opravené a zpřístupněné rozhledny i celého turistického areálu se konalo 6. listopadu 1982.

 

Zdroj: www.kraj-lbc.cz

Vydražte originální dres Bílých Tygrů!

Vydražte originální dres Bílých Tygrů!

Včera odstarovala tradiční elektronická dražba originálních hráčských dresů Bílých Tygrů Liberec. Letošní aukce bude ovšem výjimečná. Do aukce totiž půjdou modré dresy, ve kterých Bílí Tygři vybojovali titul hokejových mistrů. Celkem se v dražbě objeví 33 dresů, tedy...

číst více

Proč nosit na kole přilbu?

Cyklistika celoevropsky nabývá na popularitě. A je jedno, zda si za řídítka sedáme z ryze pragmatických důvodů, když cestujeme do práce či za nákupem, nebo naopak vyrazíme na silnice či do přírody jen tak - pro zlepšení fyzické kondice, jako turisté, nebo jenom „dobít...

číst více
Přijďte oslavit Den dětí do Lázní Libverda

Přijďte oslavit Den dětí do Lázní Libverda

1. června oslaví svátek všechny děti. Jeho úkolem je děti nejen zabavit a věnovat svůj čas pouze jim. Tento mezinárodní den má upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí. Den dětí k nám přišel z Turecka, při založení Národního shromáždění 23. Dubna 1920...

číst více
Zámecký pivovar Frýdlant získal Turistickou známku

Zámecký pivovar Frýdlant získal Turistickou známku

Zámecký pivovar Frýdlant je zmiňován již v roce 1381. V letech 1595-1598 došlo k jeho rozšíření Rederny a později jej mohutně přestavěl Albrecht z Valdštejna. Budovy tak mají renesanční základy a zdivo je do výše 2.nadzemního podlaží barokní, zcela se zachovalo...

číst více
Ochrana před vandaly: Bude Clam-Gallasovská obora památkou?

Ochrana před vandaly: Bude Clam-Gallasovská obora památkou?

Frýdlantsko, Jablonecko - Liberečtí památkáři s Lesy ČR usilovně pracují na tom, aby se z Clam-Gallasovské obory stala národní památka. MRAVENČÍ PRÁCE. Aby se obora mohla stát památkou, je potřeba ji detailně zdokumentovat. Autor: archiv NPÚ, ÚOP v Liberci, foto 2016...

číst více

Pin It on Pinterest