077 hermanicka uzkokolejka frydlantsko

Tajemství železnic, pořad o zajímavostech českých železnic, tentokrát o zrušené trati Frýdlant v Čechách – Heřmanice s rozchodem 750 mm a úvraťovou stanicí Dětřichov, která byla propojena se Žitavskými úzkokolejkami. Pořadem provází Martin Dejdar. Odkaz na celý pořad: zde Veškerá práva k tomuto videu vlastní Česká Televize. Bohužel tento díl v archivu již nenajdete.

Video dílu Tajemství železnic – úzkokolejná trať Frýdlant v Čechách -Heřmanice najdete na YouTube zde: https://www.youtube.com/watch?v=2DwrYm18Nt0

Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice (někdy nazývaná též Heřmanička) byla jednokolejná úzkorozchodná místní dráha, která spojovala město Frýdlant s obcí Heřmanice na česko-polských (do roku 1945 česko-německých) hranicích. Zde trať plynule navazovala na síť saských úzkorozchodných drah, což umožňovalo spojení po kolejích z Frýdlantu až do dnešní Bogatyně a Žitavy. Kvůli návaznosti na trať ze Žitavy měla Heřmanička specifický rozchod koleje 750 mm. Na území Předlitavska neexistovala žádná jiná trať o tomto rozchodu, na níž by byla zajišťována veřejná doprava. V Předlitavsku se navíc nenacházel žádný jiný hraniční přechod, na němž by – jako v případě Heřmanic – tvořila úzkorozchodná trať mezistátní spojnici.

O zbudování tratě se začalo uvažovat s rozvojem průmyslových podniků v jihozápadní části Frýdlantska. Po úvahách o vybudování nakonec nerealizované tratě o normálním rozchodu ze saské Žitavy do pruské Lehnice, která měla procházet přes Frýdlant (a tedy přes Rakousko-Uhersko), se okresní úřad ve Frýdlantě zasadil o vybudování železničního spojení z Frýdlantu do Heřmanic. Ve spojení s německým podnikatelem Herrmannem Bachsteinem a jeho stavební firmou se počátkem roku 1899 začala trať stavět a 25. srpna 1900 byla za velkého zájmu přihlížejících uvedena do provozu. V okolí tratě se následně otevíraly další průmyslové podniky, čímž se využití této železnice zvyšovalo. Avšak vlivem krize během první světové války a následných nevýhodných finančních machinací se společnost Frýdlantské okresní dráhy, která trať provozovala, dostávala do obtíží, na něž její zaměstnanci reagovali i stávkou. Požadavky stávkujících se sice podařilo uspokojit, leč firma zabředala do stále větších problémů, až provoz na jejích tratích k začátku roku 1925 převzaly Československé státní dráhy (ČSD).

Po druhé světové válce se kvůli nerentabilitě provozu začalo uvažovat o zrušení tratě. Osobní doprava byla ukončena ke konci září 1947, nákladní provoz počátkem března 1951. Obce v okolí tratě však měly zájem o její opětovné zprovoznění a jejich přání se splnilo o letních prázdninách roku 1957, kdy na trati došlo k obnově osobního i nákladního provozu. Zájem o nákladní dopravu však postupně klesal, takže v červnu 1964 skončila definitivně; osobní pokračovala. Roku 1971 delegáti sjezdu Komunistické strany Československa, tehdy vládnoucí strany v zemi, schválili rozhodnutí o rušení neefektivních provozů. Byla proto zpracována studie rentabilnosti železničních tratí, z níž vyšla trať do Heřmanic jako neefektivní. A právě na jejím základě se započalo s jejím rušením. K ukončení provozu došlo k 13. lednu 1976. Část vozového parku přešla na úzkorozchodné železnice v okolí Jindřichova Hradce a zbytek byl sešrotován. Ve sběrných surovinách skončily v polovině devadesátých let 20. století i kolejnice.

Roku 2004 vzniklo uskupení, které o čtyři roky později otevřelo v bývalé frýdlantské výtopně muzeum věnující se této úzkorozchodné železnici. Snahou spolku je obnova tratě. Naproti tomu obecní úřad v Heřmanicích by na železničním tělese rád vybudoval cyklostezku.

Zdroj videa: Česká televize.

Zdroj textu a foto. Wikipedie

Lázně Libverda / Fotoreportáž

[singlepic id=10847 w=133 h=133 float=left]Lázně Libverda od Jana Eisenmanna. Další fotografie najdete na http://www.freedlantsko.eu/?page_id=5066 nebo na facebooku http://www.facebook.com/pages/freedlantskoeu/83198947990 [nggallery id=106]

číst více

Starosta Raspenavy zvládl situaci výborně!

RASPENAVA - MF DNES / Jan Šebelka ....A když už jsme v Raspenavě, tak tam chvíli zůstaňme. Byl jsem tam v pondělí dopoledne, kdy se naplno rozjížděly záchranářské práce. Zmatek, blázinec, hektické vzepětí všech zúčastněných. Mluvil jsem se starostou a nemohl se ho...

číst více

Raspenava – jedeme tu se silami nadoraz

RASPENAVA - Fredy Josiek číslo na krizový štáb v Raspenavě je 725 855 329 - centrum je vedle řeznictví U Kloučků...pokud můžete, přivezte energetické nápoje, vitamíny, ovoce...jedeme tu se silami nadoraz...díky všem...

číst více

Frýdlantsko – zima bez pitné vody!

Frýdlantsko – zima bez pitné vody! Ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti, a. s. Ing. Petr Olyšar má zmapovány problémy s dodávkou vody na Frýdlantsku. V neděli 8. srpna 2010 – tedy den po povodni bylo bez dodávky pitné vody 14 415 obyvatel. Ve čtvrtek 12. srpna...

číst více

Důležité zprávy dostanete jako SMS

HEJNICE - Důležité zprávy dostanete jako SMS Na oficiálních webových stránkách Hejnic www.mestohejnice.cz je možné se jednoduše zaregistrovat k přijímání SMS zpráv k popovodňové situaci. Služba je určena hlavně postiženým povodní ve Frýdlantském výběžku. Stačí si...

číst více

Přijeďte do Vísky pomáhat. Tel.: 605 937 149

Zora Machartova -  Ahoj všem, jsem doma jen na otočku z Vísky u Višňové. Prosím vás všechny o to, doražte v hojném počtu na víkend pomáhat. Část vesnice je úplná měsíční krajina. Zasáhlo to všechny obyvatele. Každá ruka se opravdu teď hodí. Hlavně prosím už...

číst více

Libverda vřele uvítá finanční pomoc

Obec Lázně Libverda - Obec Lázně Libverda vřele uvítá finanční pomoc formou daru na odstraňování následků bleskové povodně! Číslo účtu je: 30031-984940379/0800, variabilní symbol 782010 Všem dárcům předem uctivě děkujeme!

číst více

Áčko Bílých Tygrů pomáhalo v Mníšku

MNÍŠEK U LIBERCE - Dnes pomáhali Tygři, příště můžete Vy! Liberečtí hokejisté povodňovými dobrovolníky.  Áčko Bílých Tygrů včetně realizačního týmu dnes odpoledne zamířilo pomáhat s odklízecími pracemi do povodní poškozeného Mníšku u Liberce. A třicítka silných chlapů...

číst více

Pin It on Pinterest