Tajemství železnic, pořad o zajímavostech českých železnic, tentokrát o zrušené trati Frýdlant v Čechách – Heřmanice s rozchodem 750 mm a úvraťovou stanicí Dětřichov, která byla propojena se Žitavskými úzkokolejkami. Pořadem provází Martin Dejdar. Odkaz na celý pořad: zde Veškerá práva k tomuto videu vlastní Česká Televize. Bohužel tento díl v archivu již nenajdete.
Video dílu Tajemství železnic – úzkokolejná trať Frýdlant v Čechách -Heřmanice najdete na YouTube zde: https://www.youtube.com/watch?v=2DwrYm18Nt0
Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice (někdy nazývaná též Heřmanička) byla jednokolejná úzkorozchodná místní dráha, která spojovala město Frýdlant s obcí Heřmanice na česko-polských (do roku 1945 česko-německých) hranicích. Zde trať plynule navazovala na síť saských úzkorozchodných drah, což umožňovalo spojení po kolejích z Frýdlantu až do dnešní Bogatyně a Žitavy. Kvůli návaznosti na trať ze Žitavy měla Heřmanička specifický rozchod koleje 750 mm. Na území Předlitavska neexistovala žádná jiná trať o tomto rozchodu, na níž by byla zajišťována veřejná doprava. V Předlitavsku se navíc nenacházel žádný jiný hraniční přechod, na němž by – jako v případě Heřmanic – tvořila úzkorozchodná trať mezistátní spojnici.
O zbudování tratě se začalo uvažovat s rozvojem průmyslových podniků v jihozápadní části Frýdlantska. Po úvahách o vybudování nakonec nerealizované tratě o normálním rozchodu ze saské Žitavy do pruské Lehnice, která měla procházet přes Frýdlant (a tedy přes Rakousko-Uhersko), se okresní úřad ve Frýdlantě zasadil o vybudování železničního spojení z Frýdlantu do Heřmanic. Ve spojení s německým podnikatelem Herrmannem Bachsteinem a jeho stavební firmou se počátkem roku 1899 začala trať stavět a 25. srpna 1900 byla za velkého zájmu přihlížejících uvedena do provozu. V okolí tratě se následně otevíraly další průmyslové podniky, čímž se využití této železnice zvyšovalo. Avšak vlivem krize během první světové války a následných nevýhodných finančních machinací se společnost Frýdlantské okresní dráhy, která trať provozovala, dostávala do obtíží, na něž její zaměstnanci reagovali i stávkou. Požadavky stávkujících se sice podařilo uspokojit, leč firma zabředala do stále větších problémů, až provoz na jejích tratích k začátku roku 1925 převzaly Československé státní dráhy (ČSD).
Po druhé světové válce se kvůli nerentabilitě provozu začalo uvažovat o zrušení tratě. Osobní doprava byla ukončena ke konci září 1947, nákladní provoz počátkem března 1951. Obce v okolí tratě však měly zájem o její opětovné zprovoznění a jejich přání se splnilo o letních prázdninách roku 1957, kdy na trati došlo k obnově osobního i nákladního provozu. Zájem o nákladní dopravu však postupně klesal, takže v červnu 1964 skončila definitivně; osobní pokračovala. Roku 1971 delegáti sjezdu Komunistické strany Československa, tehdy vládnoucí strany v zemi, schválili rozhodnutí o rušení neefektivních provozů. Byla proto zpracována studie rentabilnosti železničních tratí, z níž vyšla trať do Heřmanic jako neefektivní. A právě na jejím základě se započalo s jejím rušením. K ukončení provozu došlo k 13. lednu 1976. Část vozového parku přešla na úzkorozchodné železnice v okolí Jindřichova Hradce a zbytek byl sešrotován. Ve sběrných surovinách skončily v polovině devadesátých let 20. století i kolejnice.
Roku 2004 vzniklo uskupení, které o čtyři roky později otevřelo v bývalé frýdlantské výtopně muzeum věnující se této úzkorozchodné železnici. Snahou spolku je obnova tratě. Naproti tomu obecní úřad v Heřmanicích by na železničním tělese rád vybudoval cyklostezku.
Zdroj videa: Česká televize.
Zdroj textu a foto. Wikipedie
Starosta Frýdlantu předal první letošní maturitní vysvědčení
Třináct čerstvých maturantů Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant si dnes v obřadní síni radnice ve Frýdlantu převzalo maturitní vysvědčení. Šlo o studenty oborů sociální činnost, ekologie a životní prostředí a podnikání. Jde o první letošní předávání...
Pozor na uzavřený most v Polsku
Bogatynia, Hrádek nad Nisou – Řidiči kamionů musí kvůli rekonstrukci mostu v Polsku hledat jiné trasy. Problémy mohou mít především řidiči kamionů nad dvanáct tun. Hranice. Polsko. Ilustrační snímek.Autor: archiv V Polsku, před Bogatyniou ve směru od Hrádku nad...
Primář nemocnice ve Frýdlantu: Nemocnice nechřadne. Mění se.
Budoucnost nemocnice stále není jasně vytyčena. Bude se prodávat či nebude? Bude fungovat, nebo ne. Pokud ano, jak? Otázek je mnoho. Některé jsme položili Prim.MUDr.Lukášovi Kohoutkovi. Rozepře mezi LK, Frýdlantem a společností EUC, nabírají na obrátkách… Nejde...
Vydražte originální dres Bílých Tygrů!
Včera odstarovala tradiční elektronická dražba originálních hráčských dresů Bílých Tygrů Liberec. Letošní aukce bude ovšem výjimečná. Do aukce totiž půjdou modré dresy, ve kterých Bílí Tygři vybojovali titul hokejových mistrů. Celkem se v dražbě objeví 33 dresů, tedy...
Memoriál připomene hejnického Ivana Kuchaře i spisovatele Kaplického.
V Hejnicích se na podzim uskuteční 44. ročník Putování po stopách Železné koruny. Tato sportovní akce má na Frýdlantsku opravdu dlouho tradici. První ročník se konal 30. září 1973. U počátku se ho účastnili pouze pěší. Počínaje rokem 1995 jsou vytyčeny i speciální...
Proč nosit na kole přilbu?
Cyklistika celoevropsky nabývá na popularitě. A je jedno, zda si za řídítka sedáme z ryze pragmatických důvodů, když cestujeme do práce či za nákupem, nebo naopak vyrazíme na silnice či do přírody jen tak - pro zlepšení fyzické kondice, jako turisté, nebo jenom „dobít...
Přijďte oslavit Den dětí do Lázní Libverda
1. června oslaví svátek všechny děti. Jeho úkolem je děti nejen zabavit a věnovat svůj čas pouze jim. Tento mezinárodní den má upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí. Den dětí k nám přišel z Turecka, při založení Národního shromáždění 23. Dubna 1920...
Zámecký pivovar Frýdlant získal Turistickou známku
Zámecký pivovar Frýdlant je zmiňován již v roce 1381. V letech 1595-1598 došlo k jeho rozšíření Rederny a později jej mohutně přestavěl Albrecht z Valdštejna. Budovy tak mají renesanční základy a zdivo je do výše 2.nadzemního podlaží barokní, zcela se zachovalo...
Ochrana před vandaly: Bude Clam-Gallasovská obora památkou?
Frýdlantsko, Jablonecko - Liberečtí památkáři s Lesy ČR usilovně pracují na tom, aby se z Clam-Gallasovské obory stala národní památka. MRAVENČÍ PRÁCE. Aby se obora mohla stát památkou, je potřeba ji detailně zdokumentovat. Autor: archiv NPÚ, ÚOP v Liberci, foto 2016...










































