Na dvě desítky historických fotografií regionálního fotografa Jaromíra Bachtíka ze sbírek Severočeského muzea by se měly představit v celoroční expozici Muzea Jizerských hor na Jizerce. Tuto sklářskou osadu Bachtík svým objektivem zachycoval přibližně v šedesátých letech minulého století.
„Obecně jsou většinou dobře známé snímky obce z předválečného období. Bachtíkova tvorba představuje jakýsi doplněk těchto starších vyobrazení, jejichž autory byly povětšinou fotografové českoněmečtí. Ani u Bachtíka ale nechybí chronicky známé pohledy na Bukovec nebo na říčku Jizerku,“ uvedl ředitel severočeského muzea Jiří Křížek.
„Historické fotografie jsou důležitým dokladem života té které doby. A to nejen doby dávno minulé, ale i několik desítek let zpátky na fotografiích ukazuje proměnu, na kterou lidská mysl tak často zapomíná. Nyní se zájemci budou moci seznámit s fotografiemi Jaromíra Bachtíka přímo v srdci Jizerských hor, kde působil,“ řekla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Jaromír Bachtík (1902–1980) žil v Šumburku nad Desnou nedaleko kostela v domě číslo 192. Více fotit začal ve čtyřicátých letech, soubor uložený v Severočeském muzeu ovšem zahrnuje především léta šedesátá. Obchodně používal značku Foto Bachtík a zachycoval do sedmdesátých let zejména Tanvaldsko či Pojizeří a tamní lidovou architekturu. Fotografickému řemeslu se vyučil u známého držkovského malíře a fotografa Aloise Otahala staršího (1871–1952), což se odrazilo v jeho tvorbě.
Jizerka, malá obec, ležící historicky na pomezí českého a německého panství, často vyhledávaná pro svou fotogeničnost, je prvně zmíněna v roce 1539. Tehdy tam bydleli čihaři a ptáčníci, později byla známa hlavně díky nálezům drahokamů a výrobě skla. Nyní se jedná o ryze turistickou oblast. Bachtíkovy fotografie Jizerky jsou dokladem života a činnosti v nejvýše položené obci Jizerských hor v době poválečné.
Zdroj: Liberecký kraj
Jan Mikulička
odborný zaměstnanec vztahů s veřejností
jan.mikulicka@kraj-lbc.cz
485226324
Materiální pomoc Hejnicím
HEJNICE - Materiální pomoc. Žádáme všechny, kteří chtějí nějak Hejnicím materiálně pomoci, aby své nabídky koordinovaly s pracovníky města na telefonu 482 322 212. Děkujeme http://www.mestohejnice.cz
Město Frýdlant uvítá finanční pomoc
FRÝDLANT - Chcete městu finančně pomoci? Město Frýdlant uvítá finanční pomoc na obnovu města po ničivé povodni ve formě daru na účet č.: 9005-8000027461/0100. Pokud někdo chce poskytnout finanční dar Dobrovolnému svazku obcí Mikroregion Frýdlantsko (všech 18 obcí...
Kam posílat pomoc do Raspenavy
Veškerou pomoc do Raspenavy prosím směřujte hasičům viz, pozice na mapě. Kontakt na úřad: 776 319 145. Kontakt na hasiče: 725 076 524. Volejte prosím pouze v případě nutnosti. [umap id="73574" size="c" w="550px" h="550px" alignment="center"]
Katastrofa na Frýdlantsku / Fotoreportáž
[singlepic id=10241 w=133 h=133 float=left]FRÝDLANTSKO - Další fotografie z Frýdlantu, Vísky, Mníšku, Fojtky a Raspenavy na fotografiích Luďka Prášila.[nggallery id=96]
Raspenava – Hořké probuzení / Fotoreportáž
[singlepic id=9916 w=133 h=133 float=left]RASPENAVA - Den poté FOTOREPORTÁŽ[nggallery id=95]
Hejnice – Den poté / Fotoreportáž
[singlepic id=9903 w=133 h=133 float=left]HEJNICE - Fotoreportáž Petra Kellnera.[nggallery id=94]
Raspenava / Domy až ke štítům pod vodou
[singlepic id=9855 w=133 h=133 float=left]Raspenava / Domy až ke štítům pod vodou / Fotoreportáž Foto: Jiřina a Mirek Lamačovi[nggallery id=93]
Raspenava / Začátek tragédie / Fotoreportáž
[singlepic id=9837 w=133 h=133 float=left]RASPENAVA - Začátek tragédie... Foto: Pavel Jung[nggallery id=92]
Jak můžete pomoci
KONTA, NA KTERÉ MŮŽETE POSÍLAT POMOC: ADRA: č. ú. 4028 4028/0300, variabilní symbol 391 a dárcovské SMS ve tvaru DMS ADRA na 87777; dobrovolnici@adra.cz a tel: 731 70 50 02; Diakonie ČCE: č. ú. 27196349/0800, v. s. 2010 a DMS POMOCPOVODNE na 87777; Člověk v tísni:...




































