001 frydlantsko eu frydlant jazzova dilna kopie

Tradičně třetí srpnový týden proběhne ve Frýdlantu už po 39. Letní jazzová dílna Karla Velebného, která je hudebním workshopem jazzových hudebníků a koná  se ve Frýdlantu za účasti předních českých jazzových sólistů a zahraničních lektorů. Konat se bude od 13. do 20. srpna 2022.

Na tradiční pouť do místa označeného na hudební mapě jako Letní jazzová dílna Karla Velebného se letos v létě už po devětatřicáté vydají zhruba tři stovky jazzmanů. Od 13. do 20. srpna se ve Frýdlantu potkají muzikanti z České republiky a Slovenska, ale také Němci, Američané a Ital, a jen pozdní přihlášky znemožnily účast zájemcům z Indie, Portugalska a Švýcarska. Řečeno slovy Jiřího Stivína: „Frýdlant je pokaždý kus pozitivně prožitýho času s mladejma i starejma i s inteligentama i s pakama a co bude existovat, bude oázou jazzové inspirace v duchu Karla Velebnýho. Kdo tam nebyl, neví co je líheň českýho jazzu a improvizace vůbec. Ať žije.“

Jazzmany nasměroval kdysi do svého rodného města Radek Jech, díky němuž se okolí řeky Smědé změnilo v „Zemi jazzu“. Ducha synkop, rytmu a tvořivosti jí v roce 1984 vdechl Karel Velebný – vibrafonista, saxofonista, klavírista, zpěvák, herec, spisovatel, pedagog, sportovec duší a někdy i tělem, objevitel a zasvěcený propagátor díla Járy da Cimrmana. Pod jeho laskavým dohledem začal kolektiv předních českých a slovenských lektorů zušlechťovat improvizační talent mladých kolegů. Od té doby se každý třetí týden v srpnu sjíždějí do severočeského města Frýdlant naši i zahraniční sólisté zvučných jmen a pomáhají dychtivému mládí nacházet východiska ze slepých jazzových uliček. Jednu z nich ve Frýdlantu pojmenovali právě po Karlu Velebném, aby zakladatele a patrona Letní jazzové dílny přiblížili i těm, kdo ho nikdy nemohli potkat.

První lektorský sbor vytvořili pod dohledem Karla Velebného kytaristé Rudolf Dašek a Tony Viktora, bubeníci Milan Vitoch a Dodo Šošoka, basista František Uhlíř, pianista Emil Viklický, multiinstrumentalista Jiří Stivín, saxofonista Josef Audes, trombonista Mojmír Bártek a trumpetista Jaromír Hnilička. V průběhu let se frýdlantské atmosféry nadýchali další lektoři – např. Jaromír Honzák, Günter Kočí, František Kop, Míla Petr, Milan Svoboda, Jiří Urbánek, Petr Volný, Cyril Zeleňák ad. Vedle našich předních sólistů se objevili také jejich zahraniční kolegové – norský saxofonista Harald Gundhus, dánský saxofonista a kapelník Jens Klüver, Američané Richard Oehrli (zpěv), John Serry (piano), Mark Vinci a Scott Robinson (saxofony). Díky Britské radě ve Frýdlantu vyučovali britští hudebníci – Angela Elliot, Dylan Fowler, Lee Goodall, Richard Morgan, Richard Michael, Gina Rae, Julian Nicholas, Martin Speake, Dave Wickens, Tom Bancroft, Phil Bancroft, Sophie Bancroft, Fionna Duncan, Eddie Severn, Trudy Kerr, Karen Lane, Martin Hathaway, Milo Fell ad.

V roce 1989 odešel na věčné jam session Karel Velebný, v září 2016 se za ním vydal Karel Růžička, v prosinci téhož roku ho následoval Jaromír Hnilička, v listopadu 2019 se v jejich stopách vydal Rosťa Fraš a na sklonku loňského roku do kapely nebeských Frýdlanťáků odešel Luboš Andršt. Na jazzovém obláčku své kolegy s otevřenou náručí přivítali mimo jiné Josef Audes, Rudolf Dašek, Radek Jech, Petr Junk, Günter Kočí, Míla Petr, Dodo Šošoka, Jiří Urbánek, Tonda Viktora, Vladimír Žižka a další. Všem bude patřit vděčná vzpomínka letošních účastníků, kteří přijedou naplnit heslo Káji Růžičky: „Dílna ve Frýdlantu musí být, i kdyby se neměly slavit Vánoce“. Radost z příchodu jazzového Ježíška by mohlúčastníkům LJD zkazit jen zlomyslný zásah vyšší moci.

Jedenadvacetičlenný lektorský sbor má letos toto složení: Josef Fečo (kontrabas) Zdeněk Fišer (kytara), Miroslav Hloucal (trubka), Štěpán Janoušek (trombon), Petr Kalfus (saxofony), František Krtička (klávesy), Pavel Razím (bicí nástroje), Jiří Stivín (flétny), Milo Suchomel (saxofony), Jaroslav Šindler (kytara), Ľubomír Šrámek (klávesy), Zdeněk „Wimpy“ Tichota (basová kytara), Adam Tvrdý (kytara), Boris Urbánek (klávesy), Marek Urbánek (bicí nástroje), Veronika Vítová (vokál) a Martin Zbrožek (housle). Tradičním členem lektorského sboru bude Američan Lee Andrew Davison (vokál) a letos už potřetí přijede anglický jazzman Andy Schofield (saxofony). Do Frýdlantu se znovu těší tradiční lektoři z Pensylvánie – Neil Wetzel (saxofony a big band) a Skip Wilkins (vokál).

Ve středu 17. srpna 2022 vystoupí různé lektorské sestavy na koncertu, jaký je možné slyšet jenom jednou za rok na nádvoří frýdlantského zámku. Mimořádné setkání naší jazzové smetánky se zahraničními hosty je vždycky velkým hudebním zážitkem. Začátek je v 18:00 hodin, v případě nepříznivého počasí se koncert uskuteční v sále městského kina ve Frýdlantu.

Poslední dva večery budou patřit více než dvěma stovkám frekventantů, kteří večtvrtek a v pátek 18. a 19. srpna předvedou rodičům, přátelům i místnímu publiku na koncertech v sále restaurace Beseda, co během týdne ve Frýdlantu pochytili. To, že se mají čím pochlubit, dosvědčí posluchači závěrečných koncertů předchozích ročníků i publikum v Přerově, kde na Československém jazzovém festivalu 2014 s velkým úspěchem vystoupil Big Band Letní jazzové dílny Karla Velebného. O vysoké úrovni účastníků LJD svědčí také album AFTER MIDNIGHT IN FRÝDLANT natočené po 33. Letní jazzové dílně Karla Velebného v roce 2016. Koncerty ve čtvrtek a v pátek budou mít opět skvělé velkokapelové finále: Vystoupení připraví a dva big bandy bude dirigovat Neil Wetzel.

Třicátou devátou Letní jazzovou dílnu Karla Velebného, stejně jako všechny předchozí ročníky, organizačně zajišťuje Aleš Benda, jehož je možné kontaktovat s případnými dalšími dotazy (tel. 739 210 263, e-mail abstudio@seznam.cz). Frýdlantskými partnery jsou Město Frýdlant (Městské informační centrum, tel. 482 464 013), Základní umělecká škola Frýdlant (tel. 482 312 132), Vladimír Hrdina (tel. 728 424 547), Hynek Buriánek (tel. 608 211 705) a pořadatelem koncertů je Kulturní sdružení Frýdlant (Robert Juřina – tel. 482 312 470). Organizátoři srdečně děkují za finanční i organizační podporu všem sponzorům, mecenášům a sympatizantům.

Záštitu nad 39. Letní jazzovou dílnu Karla Velebného převzali Město Frýdlant a Ing. Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje.

Seminář finančně podpořili Město FrýdlantMinisterstvo kultury ČRLiberecký kraj, Partnerství OSANadace ČHF, RENOMIA a.s., Premedis a Ing. Jan Bořek. Partnerem 39. LJD je C. BECHSTEIN Europe s.r.o.

Zdroj: Martina Petrášková, tisková mluvčí města Frýdlant. 

Vydražte originální dres Bílých Tygrů!

Vydražte originální dres Bílých Tygrů!

Včera odstarovala tradiční elektronická dražba originálních hráčských dresů Bílých Tygrů Liberec. Letošní aukce bude ovšem výjimečná. Do aukce totiž půjdou modré dresy, ve kterých Bílí Tygři vybojovali titul hokejových mistrů. Celkem se v dražbě objeví 33 dresů, tedy...

číst více

Proč nosit na kole přilbu?

Cyklistika celoevropsky nabývá na popularitě. A je jedno, zda si za řídítka sedáme z ryze pragmatických důvodů, když cestujeme do práce či za nákupem, nebo naopak vyrazíme na silnice či do přírody jen tak - pro zlepšení fyzické kondice, jako turisté, nebo jenom „dobít...

číst více
Přijďte oslavit Den dětí do Lázní Libverda

Přijďte oslavit Den dětí do Lázní Libverda

1. června oslaví svátek všechny děti. Jeho úkolem je děti nejen zabavit a věnovat svůj čas pouze jim. Tento mezinárodní den má upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí. Den dětí k nám přišel z Turecka, při založení Národního shromáždění 23. Dubna 1920...

číst více
Zámecký pivovar Frýdlant získal Turistickou známku

Zámecký pivovar Frýdlant získal Turistickou známku

Zámecký pivovar Frýdlant je zmiňován již v roce 1381. V letech 1595-1598 došlo k jeho rozšíření Rederny a později jej mohutně přestavěl Albrecht z Valdštejna. Budovy tak mají renesanční základy a zdivo je do výše 2.nadzemního podlaží barokní, zcela se zachovalo...

číst více
Ochrana před vandaly: Bude Clam-Gallasovská obora památkou?

Ochrana před vandaly: Bude Clam-Gallasovská obora památkou?

Frýdlantsko, Jablonecko - Liberečtí památkáři s Lesy ČR usilovně pracují na tom, aby se z Clam-Gallasovské obory stala národní památka. MRAVENČÍ PRÁCE. Aby se obora mohla stát památkou, je potřeba ji detailně zdokumentovat. Autor: archiv NPÚ, ÚOP v Liberci, foto 2016...

číst více

Pin It on Pinterest