Podzemní bariéra patří k jednomu z nejdůležitějších bodů česko-polské Dohody a má české území ochránit před dalším úbytkem podzemní vody. Dnes se proto v Praze sešel ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK), aby ho informoval o založení expertní skupinu v čele s Českou geologickou službou (ČGS). Ta má za úkol o nových zjištěních informovat MŽP, Liberecký kraj a širokou veřejnost, a v létě uzavřít rok monitoringu a sbírání dat závěrečným zjištěním o funkčnosti bariéry bránící dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Hejtman Půta ministra Hladíka informoval o tom, jak Liberecký kraj investuje 35 milionů eur, které získal díky vloni v únoru podepsané Dohodě na kompenzaci škod způsobených těžbou v dole Turów, a jak jsou o procesu informováni obyvatelé v regionu. Probrali také, jak postupuje příprava a realizace jednotlivých projektů na Liberecku.
„Jsem rád, že jsme dnes založili pracovní skupinu, jejíž součástí budou největší výzkumné kapacity v oblasti hydrogeologie, které v České republice máme. Věřím tak, že dokážeme kvalitně vyhodnotit, jak funguje podzemní těsnící stěna, která je nyní je v ročním testovacím provozu. Bude to klíčová informace, která posune česko-polskou Dohodu dál,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že o všech výsledcích z jednání pracovní skupiny bude ministerstvo informovat Liberecký kraj. „Vnímám pohled některých obyvatel regionu, kteří mají dojem, že Česká republika neudělala v rámci vyjednávání s Polskem ohledně dolu Turów dost. Důvodem může být obava z toho, že náš zájem nebyl dostatečně ošetřen a že opatření k minimalizaci dalšího strhávání podzemní vody vlivem těžby z našeho území směrem do dolu nezafunguje. Potřebujeme se opřít o data, ne o strach. Jsem proto přesvědčen, že pracovní expertní skupina po analýze všech finálních výstupů nám dá jasné odpovědi podložené fakty,“ doplnil ministr.
Ministr Hladík zřizuje expertní skupinu na ověření funkčnosti podzemní bariéry
V průběhu monitorování podzemní bariéry se hodnotí dvě kritéria: její propustnost a změna hladiny podzemní vody. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana čtvrtletně. Letos v létě, po ročním pilotním provozu, pošle polská strana čerstvé údaje z monitoringu a poté je posoudí pracovní skupina v čele s ČGS. Její ředitel Zdeněk Venera k tomu dodává: „Z prozatímních výsledků posledních měření můžeme být v tuto chvíli mírně optimističtí. Čtyři monitorovací vrty podél bariéry směrem k našim hranicím, které Poláci doplnili na základě Dohody, hlásí vzestup hladiny o centimetry, někde až desítky centimetrů. Jakékoli změny se dějí opravdu pomalu. Ten tragický moment pro nás nastal už v 80. letech, kdy Polsko přetěžilo takzvaný poludńový zlom, což způsobilo pokles hladiny podzemní vody v těch hlubinných vrstvách o 50 centimetrů do roku 1991. Další zaklesávání pak pokračovalo až do dnešní doby.“ Právě do této kritické oblasti situovala polská strana stavbu podzemní bariéry. Vede přes místa, kam se do dolu dostávala podzemní voda v podobě takzvaných vodních výronů.
Jak bariéra po ročním testovacím provozu funguje, bude vyhodnocovat dnes založená pracovní skupina, jejíž součástí jsou:
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. – Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
prof. Ing. Rapantová Naďa, CSc. – Katedra geotechniky a podzemního stavitelství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. – ředitel České geologické služby (ČGS)
Ing. Tomáš Fojtík – ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV)
RNDr. Renáta Kadlecová – hydrogeoložka ČGS
Mgr. Ondřej Nol – hydrogeolog ČGS
Ing. Radek Vlnas – hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a VÚV
RNDr. Josef Vojtěch Datel – hydrogeolog VÚV a předseda České asociace hydrogeologů
Ph.D. a Mgr. Pavel Eckhardt – hydrogeolog VÚV
Přínos Dohody pro Českou republiku a zejména Liberecký kraj
Mezivládní dohoda je nejlepším řešením, které po celou dobu jejího trvání přináší hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele. Její součástí je kompenzace části nákladů nezbytných například pro vybudování potřebné vodovodní infrastruktury. Finanční příspěvek polské strany, kterou Česko podpisem Dohody získalo, bylo 45 milionů eur, z nich Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur získalo MŽP na zajištění monitoringu dopadů těžby v dole Turów, konkrétně podzemní vody, ovzduší, hluku, světelného znečištění a pohybů terénu.
Česká republika díky Dohodě pravidelně kontroluje činnosti v dole Turów včetně monitoringu jejich vlivů. Vznikají klíčová ochranná opatření k negativních vlivů těžby na české území a české obyvatelstvo. Mezi ně patří zejména podzemní bariéra a prokázání její funkčnosti, která má zabránit odtoku podzemní vody z českého území.
Dohoda přinesla finance na kompenzace, Liberecký kraj pokračuje v jejich realizaci
Před podpisem Dohody bylo zřejmé, že v českém příhraničí existují zdroje vody, které jsou působením více faktorů najednou, mezi něž v prvé řadě patří těžba v dole Turów, kontinuální odběr pitné vody pro obyvatelstvo a klimatická změna působící hydrologické sucho, nevratně poškozeny. Právě proto byl podpis Dohody provázán s finanční kompenzací.
„Na základě Dohody jsme jako Liberecký kraj již spustili Fond malých projektů. Na konci loňského roku jsme vyhlásili první výzvu k příjmu žádostí. Obdrželi jsme jich šest s celkovými výdaji 934 tisíc eur a požadovanou podporu ve výši 358 tisíc eur. Nyní přijaté návrhy kontrolují odborníci a už chystáme druhou výzvu s alokací 500 tisíc eur, u které bude příjem žádostí pokračovat do konce letošního září. Z 35 milionů eur, které dohoda Libereckému kraji přinesla, podpoříme například projekty v oblasti ležící blíže k Hrádecku, například to bude rekonstrukce úpravny vody v Machníně, vybudování přivaděče vody z Machnína do Uhelné, zvýšení kapacity chrastavského vodojemu Svatý Ján a stavba vodovodů mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova. Z tohoto výčtu bude prvním odstartovaným projektem právě zmíněná rekonstrukce úpravny vody v Machníně, která začne v červnu letošního roku a hotová by měla být v roce 2025,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Rozcestník informací
MŽP kontinuálně informuje o novinkách k Dohodě a výstupech z monitoringu: https://www.mzp.cz/cz/turow
Nejnovější monitoring odtoku vody v dole Turów České geologické služby: http://www.geology.cz/extranet/onas/aktuality/text-aktuality?id_aktu=22361
Liberecký kraj informuje o aktualitách k Turówu: https://krajsky-urad.kraj-lbc.cz/turow
TZ ve spolupráci s MŽP
Mgr. Filip Trdla
tiskový mluvčí kraje a krajského úřadu
filip.trdla@kraj-lbc.cz
485226307
770134419
Zdroj Liberecký kraj
Morenu děti z Frýdlantu vynesou v pondělí 20. března
Již tradiční vynášení paní zimy „Moreny“ je ve Frýdlantu naplánováno na pondělí 20. března 2017. Průvod dětí i kantorů vyjde v 10.00 hodin od ZŠ Husova. Zapojí se do něj děti ze všech tří frýdlantských mateřských škol. Každá školka má připravenu svoji „Morenu“a děti...
Rybník, schodiště i tortura. Památky se připravují na novou sezónu
Frýdlant – Řadu novinek plánují letos hrady a zámky v Libereckém kraji. Co se vařilo a jedlo v období renesance, ukáže stylově renesanční zámek Frýdlant. „Sezonu zahájíme 1. dubna, a to renesančním hodováním. V zámecké kuchyni se bude vařit a péct, především různé...
Do konce února více dopravních nehod i mrtvých, méně zraněných
V Libereckém kraji dva mrtví, výrazně méně těžce zraněných. Meziročně více mrtvých v šesti krajích, největší nárůst na jihu Čech a na Zlínsku. Na železničních přejezdech během února nikdo nezemřel. Výrazně nižší počet obětí nehod s asistencí alkoholu. Na Liberecku...
Finanční úřad opět na konci března rozšiřuje své úřední dny
Je už tradicí, že Finanční úřad v Liberci - pracoviště ve Frýdlantě na konci března rozšiřuje svou úřední dobu. Děje se to kvůli podání daňových přiznání z příjmu. (aš) Mimořádné úřední dny v r. 2017: Poslední pracovní týden v březnu - všech pět dní od pondělí...
Žitava uvadá, spasit ji mají i Češi. V Sasku už kupují byty
Žitava skomírá a chce se zase dostat zpět mezi významná města Saska. Pomoci ji mají Liberečané, ale i Chrastavané či obyvatelé Hrádku nad Nisou. Před rokem 1990 byla Žitava významným průmyslovým centrem východního bloku. Žilo tam takřka 47 tisíc obyvatel, fungovala...
Pozor! Hledáme děti!
A ne ledajaké! Hledáme děti z Frýdlantu, kterým se zhoršuje prospěch a hrozí jim, že nepostoupí do dalšího ročníku. Hledáme rodiny, které nemohou nebo nezvládnou svým dětem s učivem pomoci. Jedná se hlavně o žáky 1. stupně ZŠ. Momentálně máme ještě několik volných...
Zámecký pivovar hledá průvodce
Zámecký pivovar Frýdlant hledá průvodce - V letní sezóně denní, jinak víkendová brigáda - Vhodné pro studenty, či absolventy Požadujeme: - Příjemné vystupování - Dobrý mluvený projev - Spolehlivost - Časovou flexibilitu - Znalost cizích jazyků výhodou (němčina,...
Zápis do 1. ročníku ZŠ v Raspenavě
Vážení rodiče, milé děti, přijměte naše pozvání k zápisu do 1. ročníku základní školy v Rapenavě, který se bude konat v pondělí 3. dubna 2017 od 16.00 do 18.00 hodin v budově 1. stupně základní školy na sídlišti v Moskevské ulici. Zápis se týká dětí narozených v době...
Památkáři vydají odbornou stať kvůli fámám o jantarové komnatě ve Frýdlantu
Za nesmyslná považují památkáři opakovaná tvrzení dvou německých hledačů pokladů, že se na hradě a zámku Frýdlant ukrývá jantarová komnata. Aby je zcela vyvrátili, prozkoumali památkáři i národní archivy. Z dokumentů je podle nich zřejmé, že takový poklad na zámku...


















































