Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
VIDEO: Frýdlantsko zasáhlo silné krupobití. Některé kroupy měly průměr až tři centimetry
Část Liberecka zasáhlo v pátek po čtvrté hodině odpolední silné krupobití. Řada čtenářů nám do redakce poslala fotografie a videa, ze kterých je zřejmé, že především na Frýdlantsku padaly kroupy o průměru dva až tři centimetry. Krupobití zasáhlo například Hejnice nebo...
Slavnosti jizerských luk
Chcete vědět více o typických jizerských loukách? Kde se tu vzaly? Co na nich roste a kdo v nich žije? Jak o ně pečovat? Správa CHKO Jizerské hory (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Regionální pracoviště Liberecko) srdečně zve příznivce Jizerských...
Obrovské poupě vzácného zmijovce titánského v liberecké Botanické zahradě
V liberecké botanické zahradě v nejbližších dnech rozkvete zmijovec titánský. Už teď obrovské poupě každým dnem nabývá na síle. Podle předpokladů ředitele Botanické zahrady Miloslava Studničky se poupě může otevřít v období od pátku 7. července až do neděle 9....
Exotika kousek za hranicemi. V Motýlím domě Jonsdorf okusíte atmosféru deštného pralesa
Víte, jaké to je v deštném pralese? Vypravte se do Motýlího domu v německém Jonsdorfu, který leží jen pár kilometrů od hranic, nedaleko Žitavy. V obří kupoli se vám otevře barevný tropický svět, kde mezi palmami, banánovníky a bambusovníky poletují desítky...
Vjezd kamionů na Frýdlantsko zakazují nově také značky ve směru od Liberce
Obyvatelům Frýdlantska se po více než roce ulevilo od dopravní zátěže, na silnicích by mělo ubýt kamionů mířících přes hraniční přechod v Habarticích do Polska a opačně. U polské Bogatyně před měsícem dokončili opravu mostu a kamiony mohou znovu jezdit přes Hrádek nad...
Dny lidové architektury 2017
Vybrané stavby lidové architektury typické pro Liberecký kraj budou moci lidé navštívit již počtvrté v rámci Dnů lidové architektury, které se konají o víkendu 8.–9. července 2017. Pro návštěvníky budou připraveny doprovodné programy ve formě komentovaných prohlídek,...
Dvě z lip v aleji v parku musejí k zemi, jejich stabilita je silně narušena
Dvě lípy ve dvouřadé lipové aleji v městském parku ve Frýdlantu musejí být v příštích dnech pokáceny. Jsou totiž napadeny lesklokorkou tmavou a jejich stabilita je výrazně narušena. Hrozí jejich pád nebo zlomení. Informace o výrazném poškození dvou ze 63 lip v aleji v...
Liberecký kraj propojila nová autobusová linka s Prahou. Zavedla ji společnost Arriva
Liberecký kraj má další autobusové propojení s Prahou. Společnost Arriva začala jezdit od začátku prázdnin na nové víkendové lince z Prahy přes Mladou Boleslav a Turnov do Harrachova. Jezdí vždy o sobotách, nedělích a svátcích. Více se dočtete zde. Zdroj: Liberecká...
Řidič červeného Opelu se má obnažovat před dívkami. Policie ví o třech případech na Frýdlantsku
Rodiče nezletilých dětí na Frýdlantsku jsou v pozoru. Nejen v okolí škol se údajně pohybuje muž, který pozoruje žačky a fotí si je. Podezřelý muž jezdí v červeném autě s německou registrační značkou. Jeho fotku na sociální sítě před nedávnem umístil otec jedné dívky,...









































