Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Dopadli drzého zloděje
LIBERECKO – Policisté z obvodního oddělení v Hejnicích vyřešili případ krádeže. Mladý muž za bílého dne a za provozu firmy naložil a odvezl několik balíků lepenky. V pátek 10.března v dopoledních hodinách přijali policisté z Hejnic oznámení o krádeži stavebního...
Společnost CiS hledá do svého týmu posilu na pozici montážní dělník/ice
CiS systems s.r.o. patří k inovativní a úspěšné CiS-skupině, která vyvíjí, vyrábí a dodává více než 40 let kabelovou konfekci podle specifických přání zákazníka, v oblasti pro přenos dat v odvětvích elektrotechniky a elektroniky. Pro naše pracoviště v Hejnicích nebo...
Domov Raspenava zve…
Domov Raspenava ve spolupráci s Městem Raspenava si Vás dovolují pozvat na oslavu 30 let od otevření Domova pro děti a mládež s mentálním postižením v Raspenavě Kdy: 31. března 2017 od 14.00 hodin Program: od 14.00 do 15.30 hodin možnost prohlídky zařízení – sociálně...
Po soutěži Zlatá pivní pečeť frýdlantský pivovar opanoval největší degustační soutěž piv z minipivovarů ve střední Evropě
Jeden úspěch za druhým v pivních soutěžích si připisuje na své konto Zámecký pivovar ve Frýdlantu. Poté, co na sklonku února zabodoval v mezinárodní soutěži Zlatá pivní pečeť 2017, nyní doslova opanoval i největší degustační soutěž piv z minipivovarů ve střední Evropě...
Izraelští celníci si v Heřmanicích vybrali sedm služebních psů
Sedm psů od mladoboleslavského chovatele si v neděli vybrali izraelští celníci ve Výcvikovém kynologickém středisku v Heřmanicích na Frýdlantsku. Více se dočtete zde. Zdroj: Český rozhlas Liberec
Frýdlantské děti vynesly Morenu, jaro vítej!
Děti ze všech pracovišť mateřské školy ve Frýdlantu, děti ze Základní školy praktické a speciální a děti z prvních tříd frýdlantské základní školy dnes vynesly z Frýdlantu Morenu. Vyprovodily ji přes celé město a nakonec dle zvyklostí hodily do řeky Smědé. Vzkazují...
Z Jarní ceny českých sládků si frýdlantský pivovar přivezl rovnou čtyři ocenění
Jaký je nejúspěšnější pivovar Jarní ceny českých sládků? Už jedenáctý ročník soutěže ovládl Zámecký pivovar Frýdlant, když si odvezl hned čtyři ocenění a například se svou čtyřiadvacítkou úplně ovládl kategorii speciálních silných piv. Jarní cena začínala v roce 2006...
Automuzeum v Dětřichově vystavuje víc než stovku škodovek. Většina je pojízdná
V bývalé textilní továrně v Dětřichově na Liberecku našly své místo tisícovky, stovky a stodvacítky - auta dobře známá z našich, zejména socialistických silnic. Více než stovku vozů zachránil před sešrotováním Luboš Skalický, automechanik, majitel autoservisu a...
Staré odrůdy květin, které už běžně nevidíte, porostou v Liberci na prvorepublikové zahrádce
Představte si malý dvoreček ukrytý mezi obytnými domy třeba ve Frýdlantu, Turnově nebo v Liberci. Dnes je patrně beze zbytku vyasfaltovaný a parkují na něm auta. Za první republiky se tam pralo na valše a část z něj byla často přetvořena v malou rustikální zahradu....









































