Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Záchrana ženy po dvou dnech pomocí žebříku
Frýdlant – V úterý krátce před polednem vyjížděly jednotky integrovaného záchranného systému ke zraněné ženě do Frýdlantu, která ležela doma a nemohla vstát. Strážníci, kteří na místo dorazili jako první díky získaným informacím v rámci spolupráce jednotek IZS, si od...
Stavbou roku se v Libereckém kraji může stát 15 projektů
Přestavby křižovatek, vstup do ZOO, pavilon leknínů, nebo třeba nová jablonecká Střelnice. Stavbou Libereckého kraje pro rok 2015 se může stát 15 nejrůznějších projektů. Pro svého favorita můžete hlasovat i vy v Ceně sympatie občanů Libereckého kraje. Z patnácti...
Jedlé oleje a tuky do kanalizace nepatří. Kam s nimi?
Použité jedlé oleje a tuky do kanalizace nepatří. Možná ale nevíte, co s nimi. „Takovéto tuky je také možné sbírat a separovat a v pevných obalech (například PET lahvích nebo uzavíratelných tetrapakových obalech od mléka či jiných nápojů) je odevzdat ve sběrném dvoře...
Liberecká ZOO hlásí další přírůstek do chovu – zebru bezhřívou
ZOO Liberec chová dva poddruhy zebry stepní – zebru Chapmanovu a právě zebru bezhřívou. U obou poddruhů se podařilo letos odchovat mláďata, navíc ve všech případech se jedná o samičky. Ta narozená v neděli dostala jméno Candy a jejími rodiči jsou Kora (*2005) a samec...
Péči o pacienty z Frýdlantska převezme Liberec s Turnovem
Péče o pacienty z Frýdlantska nebude ohrožena ani po zrušení akutních lůžek na interně nemocnice ve Frýdlantu. O akutní případy se postará krajská nemocnice v Liberci ve spolupráci s turnovskou. Novinářům to dnes řekl přednosta centra interních oborů liberecké...
Do Stodoly se vracíme rádi, říkají členové liberecké kapely Těla
Videoreportáž ze sobotního koncertu liberecké kapely Těla v klubu Stodola v Lázních Libverda. [RPP id=60870] Reportáž připravila Tereza Valchová. Pro Klub Stodola a skupinu Těla nafotil Petr Bíma, www.petrbima.cz Další fotografie naleznete zde:...
V Heřmanicích si lidé připomenou pětileté výročí od ničivých povodní v Libereckém kraji
Pět let od ničivých povodní v Libereckém kraji se zástupci obcí, měst, záchranných složek, dobrovolníků i široká veřejnost setkají v sobotu 8. srpna v Heřmanicích na Frýdlantsku. Společně se sejdou na akci „Heřmanice v proměnách času aneb jak města a obce povstaly...
Policisté zachraňovali zraněného psa
LIBERECKO - První srpnový den zachraňovali frýdlantští policisté zraněného psa z kolejiště v ulici Luční ve Frýdlantu. Pes přitom pokousal jednoho z policistů. První srpnový den v brzkých ranních hodinách oznámeno na operační středisko Krajského ředitelství policie...
Liberecko pět let po povodni: odstraňování škod pokračuje, místním dochází trpělivost
Zní to až neuvěřitelně, ale i pět let po povodních bojuje Liberecko s jejich následky. Komplikace v dopravě, zejména na Frýdlantsku, jsou poslední viditelnou "památkou". Obce i Povodí Labe škody odstranily už v minulých letech, zbývá dokončit opravy krajských silnic....


















