Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Frýdlant bude letos pokračovat v revitalizaci sídlišť
Sídliště ve Frýdlantu procházejí vítanou revitalizací. S obnovou nejstaršího z nich, sídliště kolem ulice U nemocnice, se začalo před čtyřmi lety. Poslední částí jeho obnovy bylo zřízení nového hřiště, které přibylo loni. Mezitím se město...
Hrad a zámek Frýdlant má nového kastelána. Návštěvníky čekají velké změny.
Hrad a zámek Frýdlant vstupuje do nové etapy – po 32 letech zde došlo ke generační kastelánské obměně.K 1. lednu byl novým kastelánem jmenován MgA. Jiří Holub, který se v roce 2021 úspěšně účastnil otevřeného výběrového řízení a komisi...
Aleje na Frýdlantsku na fotografiích Miroslava Čerbáka
Miroslav Čerbák, lékař a amatérský fotograf, říká o podnětech ke svému fotografickému projektu: „Když jsme se vloni přestěhovali na Frýdlantsko, byl jsem okouzlen majestátem zasněžených alejí. Ten pocit byl umocněn i tím, že bydlíme v Dolní...
Nový strategický plán rozvoje města ukazuje, kam bude Frýdlant v příštím desetiletí směřovat
Plán rozvoje Frýdlantu ve všech důležitých směrech pro příštích deset let schválili v prosinci minulého roku zastupitelé města Frýdlant. Dokument nazvaný Strategický plán rozvoje města Frýdlant má 35 stran a představuje směr rozvoje města ve...
Zapomenutá historie Jizerských hor
Přednáška René Bělohradského o zapomenuté historii Jizerských hor s prezentací knihy Hranice desfourských lesů.V pátek 21. ledna 2022 v 18 hodin. Klášter Hejnice: vzdělávací, konferenční a poutní dům. Jak probíhalo představení publikace se...
Rabanovka v Hejnicích po jedenácté / Fotoreportáž
Již po jedenácté se sešli farníci nejen z farností P. Pavla Andrše, rodina, přátelé a kolegové otce Miloše Rabana, aby si připomněli výročí jeho úmrtí. Po loňské skromné lockdownové desáté připomínce se o neděli 9. ledna 2022 sloužila v chrámu Navštívení Panny Marie...
Kniha Hranice desfourských lesů po slavnostním křtu ve Smržovce bude v lednu představena i v Hejnicích
V úterý 14. 12. 2021 proběhl v krásných historických prostorách bývalého desfourského zámečku ve Smržovce křest nové knihy o Jizerských horách. Kniha se nazývá Hranice desfourských lesů na velkostatku Smržovka a tvoří ji dvě samostatné části vložené do...
Kemp smetla povodeň, Frýdlant postupně postaví nový
Autokemp ve Frýdlantě nefunguje už 11 let. Zničila ho blesková povodeň v roce 2010. Zázemí pro turisty ale Frýdlant potřebuje, s oživením kempu tak počítá radnice už příští rok.Více se dočtete zde.Zdroj: Liberecký kraj DNES [adrotate...
Psi z Heřmanic rozpoznají covid. Jako jediní na světě
Žádné hlasité štěkání ani kňučení. Místo toho ztuhnout v určité pozici jako socha. Přesně takhle se cvičí služební psi Celní správy ČR pro vyhledávání osob s covidem-19. Zkušení instruktoři už takhle vycvičili pět psů, kteří jsou nasazeni na...

































