Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Dělníci bourají bývalou celnici na hraničním přechodu do polské Bogatynie
Dělníci v těchto dnech bourají a odklízejí konstrukci bývalé celnice na polské straně hraničního přechodu z Kunratic do Bogatynie. Na místě je omezený provoz, auta jsou v obou směrech svedena do jednoho jízdního pruhu.Více se dočtete zde.Zdroj:...
Frýdlant zřídí od 1. ledna 2022 svoji městskou policii
Svou městskou policii zřídí od prvního dne roku 2022 Město Frýdlant. K tomuto kroku bylo město nuceno přistoupit kvůli zajištění bezpečnosti ve městě poté, co Statutární město Liberec neprodloužilo s Frýdlantem veřejnoprávní smlouvu o působení...
Liberecká policie poprvé při obhlídkách na Frýdlantsku využila koně. Hlídají chatařskou oblast
Policie v Libereckém kraji začala využívat koně. 14. prosince poprvé vyrazily policistky s dvěma hřebci na obhlídku chatové oblasti Filipov na Frýdlantsku. Koně budou policistům pomáhat i jinde.Více se dočtete zde.Zdroj: Český rozhlas Liberec...
Kraj přispěje na provoz zdravotnické záchranné služby dalšími 27 miliony korun
Celkem 26.668.000 korun přispěje Liberecký kraj na provoz Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK). Tato částka pokryje finanční ztráty záchranky za letošek.Na rok 2021 obdržela ZZS LK provozní příspěvek ve výši 219.588.840...
Sudy odvezl na kole
LIBERECKO – Frýdlantští policisté dopadli recidivistu, který se dvakrát vloupal do prodejny s rychlým občerstvením. Na sklonku listopadu letošního roku se 38letý recidivista z Frýdlantska rozhodl vylepšit si svou finanční situaci. Plán, jak...
Frýdlant se stal akcionářem liberecké krajské nemocnice
Dalším akcionářem Krajské nemocnice Liberec, a.s. (KNL) se stalo město Frýdlant, které do akciové společnosti vloží část budov v areálu frýdlantské nemocnice. Tu od července 2019 provozuje KNL. Budovy byly až doposud v majetku města. Vstup...
Kraj vyzývá praktické lékaře, aby pomohli zajistit pohotovost ve Frýdlantském výběžku
Frýdlantsko se potýká s nezájmem praktických lékařů o zajištění pohotovostních služeb. Kraj je proto vyzývá, aby přehodnotili svůj přístup tak, aby se mimo svoji pracovní dobu pacientům s akutními zdravotními problémy věnovali. Apel je součástí...
Skol! Rolby v noci upravily další část Jizerské magistrály, podle správců jsou podmínky ideální
Poprvé v letošní zimní sezoně upravily rolby Jizerské o.p.s. lyžařské tratě na Jizerské magistrále. Pro běžkaře je připravený téměř celý okruh závodu Jizerské padesátky.Více se dočtete zde.Zdroj: Český rozhlas Liberec [adrotate...
Do Heřmanic jezdí psovodi z celého světa, v nové hale je cvičení psů snazší
Po čtvrt století se výcvikové středisko pro služební psy celní správy v Heřmanicích dočkalo moderní výcvikové haly. Díky ní bude výcvik psů efektivnější. Výstavba stála 45 milionů korun.Více se dočtete zde.Zdroj: Liberecký kraj DNES [adrotate...

































