Na první pohled působí areál bývalé továrny v Poustce jako místo, kde se potkává historie se současností. Část budov už dostala novou podobu, jinde je stále vidět původní industriální charakter. Mezi opravenými fasádami, starými zdmi a pozůstatky technologií se dnes odehrává něco, co v regionu nebývá úplně běžné – postupná záchrana historického průmyslového areálu, který ještě před pár lety směřoval spíš k definitivnímu zániku. Dnes tu znovu pracují lidé, opravují se budovy a pod vrstvami zapomenutí se objevují technické unikáty, o kterých se dlouhé roky vůbec nevědělo.
Od mlýna s pilou přes textilku až po výrobu cigaret
Historie místa sahá hluboko do minulosti. První zmínky o zdejším vodním mlýně s pilou pocházejí už z roku 1582. Později se areál postupně proměnil v textilní továrnu, která patřila mezi významné provozy v regionu.
Na konci 19. století zde vznikla mechanická tkalcovna, barevna, kotelna i vlastní elektrárna. Továrna vyráběla nitě, tkaničky, provazy nebo obuvnické příze a před první světovou válkou zde našlo práci až 175 zaměstnanců. Během války podnik dodával například nitě a materiál pro armádní vybavení.
Jedna z nejzajímavějších kapitol ale přišla za druhé světové války, kdy se v areálu vyráběly cigarety pro wehrmacht.
Po útlumu textilní výroby ve 30. letech se zaměření továrny změnilo. Vyrábělo se zde kovové zboží, po válce například i mlýnky na kávu. Později objekt sloužil zemědělcům jako sklady, sušárny obilí nebo kravín. Právě tehdy začal areál výrazně chátrat.
„Byly tu uřezané trámy, díry v podlahách a některé části byly ve velmi špatném stavu,“ zaznívá během prohlídky.
Současní majitelé koupili objekt v roce 2020. Bez dotací, postupně a po částech začali opravovat jednotlivé budovy a hledat pro ně nové využití.
Ne opravit za každou cenu. Ale vrátit místu důstojnost
Dnes je vidět, že rekonstrukce nevzniká jako rychlý developerský projekt. Budovy se opravují postupně podle potřeb nájemníků a zároveň s respektem k původnímu vzhledu.
U jedné z budov například předchozí majitel část objektu zboural. Současní vlastníci se proto rozhodli vytvořit nový štít ve stylu původní stavby, aby celek nepůsobil „uříznutě“ a zachoval si historický charakter.
Cílem je, aby areál nebyl jen funkční, ale také reprezentativní.
Do budoucna by chtěli opravit další fasády, vyčistit náhon, který kdysi poháněl vodní turbínu, a kultivovat prostor kolem řeky. V plánech je i místo pro zastavení cyklistů, karavanů nebo menší odpočinková zóna u vody.
Velkou komplikací je ale chybějící jez na Smědé, který při povodních v roce 2010 zničila voda. Bez něj dnes nejde náhon znovu naplnit, a tím pádem ani zprovoznit historickou turbínu.
Místo, kde se pořád něco objevuje
Při procházce areálem člověk rychle zjistí, že továrna stále vydává svá tajemství.
„Některé místnosti byly zazděné a vůbec se nevědělo, co v nich je,“ dozvídáme se během návštěvy. A některé prostory prý ještě stále čekají na odkrytí.
Jedním z největších objevů se stala původní Francisova kašnová turbína z počátku 20. století. Ta kdysi vyráběla elektřinu pro celý provoz továrny. Dnes už je kompletně odkrytá a patří mezi největší technické zajímavosti celého areálu.
Další překvapení čekalo v jedné ze zazděných místností. Za starou zdí se ukrýval historický výtah z konce 19. století. Výrobcem byla liberecká firma Jung & Rachel z Rochlic. Dochované technické detaily dnes působí skoro jako muzeální exponát.
A zajímavostí je i dochovaná podzemní část bývalé parní technologie, která se používala v době, kdy nebylo dost vody pro vodní pohon. Zatím je odkrytá pouze část podzemních prostor a technologie, i tak ale místo působí jako připomínka časů, kdy továrna fungovala téměř jako vlastní energetický organismus.
Právě tyto historické technologie by chtěli majitelé v budoucnu alespoň částečně zpřístupnit veřejnosti. Ideálně jako zastavení pro návštěvníky nebo cyklisty projíždějící Poustkou.
V továrně dnes znovu pracují lidé
Areál ale nežije jen minulostí.
V jedné z budov dnes funguje chráněná dílna Filipa, která zaměstnává lidi se zdravotním omezením. Při návštěvě procházíme kolem vyskládaných přepravek s lahvemi pro pivovar Svijany, uvnitř se třídí materiál nebo kompletují zakázky pro firmy jako CiS Systems nebo Preciosa.
Zajímavostí je například třídění mozaiky z rekonstruovaného libereckého bazénu.
Další prostory využívají menší firmy, dílny nebo studio V Souladu pro meditaci a cvičení. V jedné z dílen se vyrábějí také filmové a divadelní rekvizity. Právě postupné hledání nových nájemníků je jedním z hlavních principů celé obnovy.
Den otevřených dveří ukáže areál veřejnosti
Právě teď v areálu vrcholí velký úklid a přípravy na druhý ročník dne otevřených dveří, který proběhne v sobotu 6. června.
Návštěvníci se mohou těšit na komentované prohlídky továrny, živou hudbu, občerstvení, ukázky veteránů a zajímavých aut z místních autodílen, jízdy v buggynách nebo program pro děti včetně skákacího hradu.
Představí se také místní nájemníci a firmy působící v areálu.
První ročník překvapil organizátory velkým zájmem – dorazilo zhruba 300 lidí. A právě to ukázalo, že podobná místa mají pro lidi stále význam.
Nejen jako připomínka průmyslové historie Frýdlantska, ale i jako důkaz, že i starý a téměř odepsaný areál může znovu dostat nový život.
V Hejnicích vzniká nový román. Aneta Mazurková vydává svou „Píseň dlaska“
Z Frýdlantska do světa literatury míří nový příběh. Místní autorka Aneta Mazurková připravuje vydání svého prvního románu Píseň dlaska a zároveň spouští crowdfundingovou kampaň, která rozhodne o tom, zda se kniha skutečně dostane ke čtenářům. Svět, kde se čas zastaví...
Ve Višňové poděkovali aktivním lidem. Setkání spolků přilákalo desítky hostů / Fotoreportáž
V pátek 13. února se ve Višňové konalo tradiční setkání zástupců místních spolků a organizací. Po roce se tak znovu sešli členové zastupitelstva, výborů a komisí, spolupracující přátelé z Polska i další aktivní lidé, kteří se během roku podílejí na životě obce. Celkem...
Herecké legendy Kostka a Töpfer v Raspenavě / Fotoreportáž
V úterý 17. února se sál České besedy v Raspenavě zaplnil do posledního místa. Do města pod Jizerskými horami dorazily dvě výrazné osobnosti české herecké scény – Petr Kostka a Tomáš Töpfer – aby nabídly publiku večer plný vzpomínek, humoru a lidské otevřenosti....
Bob Klepl a hosté zaplnili kulturák v Kunraticích smíchem / Fotoreportáž
V pátek 6. února 2026 se v Kulturním domě Kunratice uskutečnila talkshow Bob Klepl & hosté, která přilákala do zcela vyprodaného sálu desítky diváků, kteří se přišli pobavit. Hlavním protagonistou večera byl herec Bob Klepl, který spolu se svými hosty nabídl...
Novinka ve třídění odpadu: Hejnice spouští lis na papír
Hejnice nabízí občanům i podnikatelům pohodlnou možnost, jak naložit s větším množstvím papíru, kartonových krabic a obalů. Na sběrném místě v Klášterní ulici byl nově instalován velký paketovací lis na papír, který ze všech přivezených materiálů vytváří úhledné...
119 let od nehody Heřmaničky: dramatické ráno na trati Heřmanice – Frýdlant
Ve čtvrtek 24. ledna 1907 došlo v ranních hodinách na železniční trati mezi Heřmanicemi a Frýdlantem k vážnému železničnímu neštěstí, které se jen shodou okolností neproměnilo v tragédii s oběťmi na životech. Za silné bouře vyjel z kunratického nádraží první ranní...
Milan Götz o Jamparádě, životě v Kunraticích a proměně zámečku Jednička / Rozhovor
Starosta Kunratic Milan Götz v rozhovoru pro Freedlantsko.eu mluví o rekordním ročníku Jamparády, který letos přilákal přes 700 marmeládových vzorků i stovky návštěvníků, o životě a komunitních akcích v obci, provozu vesnické hospody a postupné obnově fascinujícího...
Polární záře nad Českem: pohledy z Frýdlantska
Frýdlantsko zažilo v noci na úterý nečekanou podívanou. Severní oblohu nad Českou republikou ozdobila mimořádně intenzivní polární záře, která byla viditelná pouhým okem – a to i z velkých měst. Nejinak tomu bylo i u nás. Severní oblohu nad Českou republikou v noci na...
Měření mobilního signálu v Hejnicích: co ukázala kontrola ČTÚ
Hejnice a jejich místní části se s problémy s mobilním signálem potýkají dlouhodobě. Na situaci si opakovaně stěžují obyvatelé i návštěvníci města, především po rekonstrukci vysílače mobilního signálu na věži hejnického kostela. Právě na tuto skutečnost upozornil v...























































