Po trati do Hejnic jsem jel skutečně mnohokrát…
Grandhotel, Nebe pod Berlínem, Alois Nebel či Wintergergova poslední cesta. Tituly autora knih Jaroslava Rudiše jsou dnes známy nejen ve střední Evropě, mnohé se dočkaly i filmového zpracování.
V díle oceňovaného a překládaného autora se velmi často zrcadlí i jeho vztah k místům od Liberce až po Jičín. Inspirací Jaroslava Rudiše je i kraj na horním toku Smědé, který důvěrně zná ze svých cest do Bílého Potoka. Tu poslední podnikl v úterý 24. května, aby v podvečer usedl do křesla v hejnickém klášteře, kde pro veřejnost diskutoval se svým bratrancem, historikem Frýdlantska Milanem Svobodou, o svých knihách, jejich ústředních postavách, česko-německém literárním světě i cestách nejen na Frýdlantsko.
…………….
Jaroslav Rudiš
Jaroslav Rudiš se narodil 8. června 1972 v Turnově. Otec Jaroslav Rudiš st. vystudoval střední školu zaměřenou na elektrotechniku, matka Jana pracovala jako učitelka v mateřské škole. Dětství strávil se svými dvěma bratry v Lomnici nad Popelkou, kde navštěvoval základní školu. Po jejím vychození studoval nejprve na gymnáziu v Turnově a poté učitelský obor němčina-dějepis na Technické univerzitě v Liberci. Během vysokoškolských studií se společně se svým kamarádem z dětství Petrem Pýchou věnoval divadlu, psaní absurdní poezie nebo pořádání rockových koncertů. Ve volném čase si přivydělával jako manažer punkové skupiny či hotelový portýr, čímž se později inspiroval i ve své literární tvorbě.
Po získání magisterského titulu začal roku 1998 pracovat na pozici redaktora v deníku Právo, kde s přestávkami působil dalších osm let. V letech 2001–2002 pobýval na Svobodné univerzitě v Berlíně, jež mu udělila novinářské stipendium. O rok později vydal svoji prvotinu Nebe pod Berlínem, za kterou obdržel prestižní Cenu Jiřího Ortena. Následně společně s kreslířem Jaromírem 99 vytvořil v letech 2003–2005 trilogii komiksů Alois Nebel, kdy se inspiroval svým strýcem a dědečkem, kteří pracovali na železnici. Roku 2011 komiks zfilmoval technikou rotoskopie režisér Tomáš Luňák. Film posléze získal Evropskou filmovou cenu za nejlepší animovaný film. Dalšími úspěšnými romány Jaroslava Rudiše se posléze staly Konec punku v Helsinkách, Grandhotel, Český ráj nebo Winterbergova poslední cesta.
Kromě vlastní literární tvorby tvoří i pro divadlo a rozhlasové vysílání. Publikuje taktéž v českých a německých periodikách. Příležitostně vystupuje s hudebními skupinami U-Bahn a The Bombers a píše písňové texty. S básníkem Igorem Malijevským pořádá v pražském Divadle Archa literárně-hudební kabaret EKG. V roce 2014 vytvořil projekt Kafkaband, ve kterém spolu s Jaromírem Švejdíkem, Tomášem Neuwerthem nebo Zdeňkem Jurčíkem představují zhudebněné texty Franze Kafky. V roce 2018 v Lipsku získal Jaroslav Rudiš Cenu literárních domů za rozvoj česko-německého dialogu, kterou společně udělují literární domy Německa, Rakouska a Švýcarska. Za ojedinělý přínos v oblasti literatury obdržel roku 2019 Poctu hejtmana Libereckého kraje.
Pro Klášter Hejnice nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz
Memoriál připomene hejnického Ivana Kuchaře i spisovatele Kaplického.
V Hejnicích se na podzim uskuteční 44. ročník Putování po stopách Železné koruny. Tato sportovní akce má na Frýdlantsku opravdu dlouho tradici. První ročník se konal 30. září 1973. U počátku se ho účastnili pouze pěší. Počínaje rokem 1995 jsou vytyčeny i speciální...
Proč nosit na kole přilbu?
Cyklistika celoevropsky nabývá na popularitě. A je jedno, zda si za řídítka sedáme z ryze pragmatických důvodů, když cestujeme do práce či za nákupem, nebo naopak vyrazíme na silnice či do přírody jen tak - pro zlepšení fyzické kondice, jako turisté, nebo jenom „dobít...
Přijďte oslavit Den dětí do Lázní Libverda
1. června oslaví svátek všechny děti. Jeho úkolem je děti nejen zabavit a věnovat svůj čas pouze jim. Tento mezinárodní den má upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí. Den dětí k nám přišel z Turecka, při založení Národního shromáždění 23. Dubna 1920...
Zámecký pivovar Frýdlant získal Turistickou známku
Zámecký pivovar Frýdlant je zmiňován již v roce 1381. V letech 1595-1598 došlo k jeho rozšíření Rederny a později jej mohutně přestavěl Albrecht z Valdštejna. Budovy tak mají renesanční základy a zdivo je do výše 2.nadzemního podlaží barokní, zcela se zachovalo...
Ochrana před vandaly: Bude Clam-Gallasovská obora památkou?
Frýdlantsko, Jablonecko - Liberečtí památkáři s Lesy ČR usilovně pracují na tom, aby se z Clam-Gallasovské obory stala národní památka. MRAVENČÍ PRÁCE. Aby se obora mohla stát památkou, je potřeba ji detailně zdokumentovat. Autor: archiv NPÚ, ÚOP v Liberci, foto 2016...
Nová kniha detailně přibližuje lidové stavitelství v našem kraji
K historii lidového stavitelství v severovýchodních Čechách přibyl další příspěvek. Je jím zcela nová kniha, která poukazuje na nejzajímavější, nejcennější dochované lidové stavby a jejich soubory doplněné množstvím barevných fotografií. Její křest se uskutečnil při...
Na Libereckém kraji se dozvíte, jak se nechytit do dluhové pasti
Jak si mají lidé počínat, aby se nezadlužili, anebo když už dluhy mají, jak zabránit tomu, aby nespadli do dluhové pasti. To se zájemci dozvědí v úterý 24. května na přednášce v prostorách Krajského úřadu Libereckého kraje. Nad přednáškou Dluhové poradny Petry Ryšavé,...
Silnice kolem Souše bude uzavřena
Na konci minulého roku jsem napsal feuilleton s názvem Soušská pakárna dvacetiletá, s podtitulem z cyklu Zapomenuté hlouposti. Připomněl jsem v něm, že loni uběhlo dvacet let od chvíle, kdy byla na dva roky uzavřena silnice kolem přehrady Souš v Jizerských horách a od...
Když zachraňujete něco pro další generace, tak vám to dodává sílu
Rozhovor s Markem Vávrou, majitelem Zámeckého pivovaru Frýdlant











































