Podzemní bariéra patří k jednomu z nejdůležitějších bodů česko-polské Dohody a má české území ochránit před dalším úbytkem podzemní vody. Dnes se proto v Praze sešel ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK), aby ho informoval o založení expertní skupinu v čele s Českou geologickou službou (ČGS). Ta má za úkol o nových zjištěních informovat MŽP, Liberecký kraj a širokou veřejnost, a v létě uzavřít rok monitoringu a sbírání dat závěrečným zjištěním o funkčnosti bariéry bránící dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Hejtman Půta ministra Hladíka informoval o tom, jak Liberecký kraj investuje 35 milionů eur, které získal díky vloni v únoru podepsané Dohodě na kompenzaci škod způsobených těžbou v dole Turów, a jak jsou o procesu informováni obyvatelé v regionu. Probrali také, jak postupuje příprava a realizace jednotlivých projektů na Liberecku.
„Jsem rád, že jsme dnes založili pracovní skupinu, jejíž součástí budou největší výzkumné kapacity v oblasti hydrogeologie, které v České republice máme. Věřím tak, že dokážeme kvalitně vyhodnotit, jak funguje podzemní těsnící stěna, která je nyní je v ročním testovacím provozu. Bude to klíčová informace, která posune česko-polskou Dohodu dál,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že o všech výsledcích z jednání pracovní skupiny bude ministerstvo informovat Liberecký kraj. „Vnímám pohled některých obyvatel regionu, kteří mají dojem, že Česká republika neudělala v rámci vyjednávání s Polskem ohledně dolu Turów dost. Důvodem může být obava z toho, že náš zájem nebyl dostatečně ošetřen a že opatření k minimalizaci dalšího strhávání podzemní vody vlivem těžby z našeho území směrem do dolu nezafunguje. Potřebujeme se opřít o data, ne o strach. Jsem proto přesvědčen, že pracovní expertní skupina po analýze všech finálních výstupů nám dá jasné odpovědi podložené fakty,“ doplnil ministr.
Ministr Hladík zřizuje expertní skupinu na ověření funkčnosti podzemní bariéry
V průběhu monitorování podzemní bariéry se hodnotí dvě kritéria: její propustnost a změna hladiny podzemní vody. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana čtvrtletně. Letos v létě, po ročním pilotním provozu, pošle polská strana čerstvé údaje z monitoringu a poté je posoudí pracovní skupina v čele s ČGS. Její ředitel Zdeněk Venera k tomu dodává: „Z prozatímních výsledků posledních měření můžeme být v tuto chvíli mírně optimističtí. Čtyři monitorovací vrty podél bariéry směrem k našim hranicím, které Poláci doplnili na základě Dohody, hlásí vzestup hladiny o centimetry, někde až desítky centimetrů. Jakékoli změny se dějí opravdu pomalu. Ten tragický moment pro nás nastal už v 80. letech, kdy Polsko přetěžilo takzvaný poludńový zlom, což způsobilo pokles hladiny podzemní vody v těch hlubinných vrstvách o 50 centimetrů do roku 1991. Další zaklesávání pak pokračovalo až do dnešní doby.“ Právě do této kritické oblasti situovala polská strana stavbu podzemní bariéry. Vede přes místa, kam se do dolu dostávala podzemní voda v podobě takzvaných vodních výronů.
Jak bariéra po ročním testovacím provozu funguje, bude vyhodnocovat dnes založená pracovní skupina, jejíž součástí jsou:
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. – Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
prof. Ing. Rapantová Naďa, CSc. – Katedra geotechniky a podzemního stavitelství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. – ředitel České geologické služby (ČGS)
Ing. Tomáš Fojtík – ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV)
RNDr. Renáta Kadlecová – hydrogeoložka ČGS
Mgr. Ondřej Nol – hydrogeolog ČGS
Ing. Radek Vlnas – hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a VÚV
RNDr. Josef Vojtěch Datel – hydrogeolog VÚV a předseda České asociace hydrogeologů
Ph.D. a Mgr. Pavel Eckhardt – hydrogeolog VÚV
Přínos Dohody pro Českou republiku a zejména Liberecký kraj
Mezivládní dohoda je nejlepším řešením, které po celou dobu jejího trvání přináší hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele. Její součástí je kompenzace části nákladů nezbytných například pro vybudování potřebné vodovodní infrastruktury. Finanční příspěvek polské strany, kterou Česko podpisem Dohody získalo, bylo 45 milionů eur, z nich Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur získalo MŽP na zajištění monitoringu dopadů těžby v dole Turów, konkrétně podzemní vody, ovzduší, hluku, světelného znečištění a pohybů terénu.
Česká republika díky Dohodě pravidelně kontroluje činnosti v dole Turów včetně monitoringu jejich vlivů. Vznikají klíčová ochranná opatření k negativních vlivů těžby na české území a české obyvatelstvo. Mezi ně patří zejména podzemní bariéra a prokázání její funkčnosti, která má zabránit odtoku podzemní vody z českého území.
Dohoda přinesla finance na kompenzace, Liberecký kraj pokračuje v jejich realizaci
Před podpisem Dohody bylo zřejmé, že v českém příhraničí existují zdroje vody, které jsou působením více faktorů najednou, mezi něž v prvé řadě patří těžba v dole Turów, kontinuální odběr pitné vody pro obyvatelstvo a klimatická změna působící hydrologické sucho, nevratně poškozeny. Právě proto byl podpis Dohody provázán s finanční kompenzací.
„Na základě Dohody jsme jako Liberecký kraj již spustili Fond malých projektů. Na konci loňského roku jsme vyhlásili první výzvu k příjmu žádostí. Obdrželi jsme jich šest s celkovými výdaji 934 tisíc eur a požadovanou podporu ve výši 358 tisíc eur. Nyní přijaté návrhy kontrolují odborníci a už chystáme druhou výzvu s alokací 500 tisíc eur, u které bude příjem žádostí pokračovat do konce letošního září. Z 35 milionů eur, které dohoda Libereckému kraji přinesla, podpoříme například projekty v oblasti ležící blíže k Hrádecku, například to bude rekonstrukce úpravny vody v Machníně, vybudování přivaděče vody z Machnína do Uhelné, zvýšení kapacity chrastavského vodojemu Svatý Ján a stavba vodovodů mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova. Z tohoto výčtu bude prvním odstartovaným projektem právě zmíněná rekonstrukce úpravny vody v Machníně, která začne v červnu letošního roku a hotová by měla být v roce 2025,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Rozcestník informací
MŽP kontinuálně informuje o novinkách k Dohodě a výstupech z monitoringu: https://www.mzp.cz/cz/turow
Nejnovější monitoring odtoku vody v dole Turów České geologické služby: http://www.geology.cz/extranet/onas/aktuality/text-aktuality?id_aktu=22361
Liberecký kraj informuje o aktualitách k Turówu: https://krajsky-urad.kraj-lbc.cz/turow
TZ ve spolupráci s MŽP
Mgr. Filip Trdla
tiskový mluvčí kraje a krajského úřadu
filip.trdla@kraj-lbc.cz
485226307
770134419
Zdroj Liberecký kraj
Arboristé zahájili ošetření stromů na Křížovém vrchu
Vítězná firma z veřejné zakázky na revitalizaci zeleně, Okrasné zahrady arboristika, s.r.o., zahájila odborné práce na devatenácti vytipovaných stromech, které lemují obnovovanou zpevněnou cestu mezi jednotlivými zastaveními Křížové cesty ve Frýdlantě. Více se dočtete...
Motorkáře v lesích na severu budou policisté stíhat na čtyřkolkách
Plaší zvěř, ohrožují houbaře, rozrývají půdu a rozčíleným lesníkům se jen smějí. Na nepolapitelné jezdce na řvoucích motorkách a čtyřkolkách v lesích zatím lesní hospodáři a ochranáři nestačili. Teď se zdá, že získávají mocné spojence. Více se dočtete zde. Zdroj:...
VIDEO: Frýdlantsko zasáhlo silné krupobití. Některé kroupy měly průměr až tři centimetry
Část Liberecka zasáhlo v pátek po čtvrté hodině odpolední silné krupobití. Řada čtenářů nám do redakce poslala fotografie a videa, ze kterých je zřejmé, že především na Frýdlantsku padaly kroupy o průměru dva až tři centimetry. Krupobití zasáhlo například Hejnice nebo...
Slavnosti jizerských luk
Chcete vědět více o typických jizerských loukách? Kde se tu vzaly? Co na nich roste a kdo v nich žije? Jak o ně pečovat? Správa CHKO Jizerské hory (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Regionální pracoviště Liberecko) srdečně zve příznivce Jizerských...
Obrovské poupě vzácného zmijovce titánského v liberecké Botanické zahradě
V liberecké botanické zahradě v nejbližších dnech rozkvete zmijovec titánský. Už teď obrovské poupě každým dnem nabývá na síle. Podle předpokladů ředitele Botanické zahrady Miloslava Studničky se poupě může otevřít v období od pátku 7. července až do neděle 9....
Exotika kousek za hranicemi. V Motýlím domě Jonsdorf okusíte atmosféru deštného pralesa
Víte, jaké to je v deštném pralese? Vypravte se do Motýlího domu v německém Jonsdorfu, který leží jen pár kilometrů od hranic, nedaleko Žitavy. V obří kupoli se vám otevře barevný tropický svět, kde mezi palmami, banánovníky a bambusovníky poletují desítky...
Vjezd kamionů na Frýdlantsko zakazují nově také značky ve směru od Liberce
Obyvatelům Frýdlantska se po více než roce ulevilo od dopravní zátěže, na silnicích by mělo ubýt kamionů mířících přes hraniční přechod v Habarticích do Polska a opačně. U polské Bogatyně před měsícem dokončili opravu mostu a kamiony mohou znovu jezdit přes Hrádek nad...
Dny lidové architektury 2017
Vybrané stavby lidové architektury typické pro Liberecký kraj budou moci lidé navštívit již počtvrté v rámci Dnů lidové architektury, které se konají o víkendu 8.–9. července 2017. Pro návštěvníky budou připraveny doprovodné programy ve formě komentovaných prohlídek,...
Dvě z lip v aleji v parku musejí k zemi, jejich stabilita je silně narušena
Dvě lípy ve dvouřadé lipové aleji v městském parku ve Frýdlantu musejí být v příštích dnech pokáceny. Jsou totiž napadeny lesklokorkou tmavou a jejich stabilita je výrazně narušena. Hrozí jejich pád nebo zlomení. Informace o výrazném poškození dvou ze 63 lip v aleji v...


















































