Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Povídání o bylinkách zaplnilo kavárnu v Jindřichovicích pod Smrkem
JINDŘICHOVICE POD SMRKEM - Karel Nedomlel a Dušan Havlík přednášeli o léčivých bylinách a mastích nejen z Jizerských hor. Starosta obce Jindřichovice pod Smrkem Pavel Novotný přislíbil, že díky velkému zájmu budou přednášky na tyto a podobné témata pokračovat....
Krajské dožínky hostilo letos Brniště a výhercem potravinářského výrobku roku je bezlepkový loupák
BRNIŠTĚ - Stovky lidí přišly v sobotu podpořit regionální výrobce z oblasti potravinářství a zemědělství na 11. ročník Krajských dožínkových slavností Libereckého kraje, které se konaly v obci Brniště. Nechybělo ani tradiční vyhlašování soutěže Nejlepší výrobek...
Vyšlo zářijové číslo měsíčníku Krkonoše – Jizerské hory
Vážení přátelé a milovníci hor, právě vyšlo zářijové číslo měsíčníku Krkonoše – Jizerské hory. V časopise na vás kromě krkonošských témat čekají jizerskohorské strany, na kterých najdete: * Září – úvodník Marie Matuškové * Sokoli ve Štolpichu – návrat a zahnízdění...
Karel Nedomlel a Dušan Havlík hovoří o léčivých bylinách a hojivých mastích
JINDŘICHOVICE POD SMRKEM - ve středu 11. září v 15.00 hodin se v klubové kavárně budovy knihovny, uskuteční povídání o léčivých bylinách, hojivých mastích a vůbec o všem, co se bylinek dotýká. Povídání se ujme Karel Nedomlel – Jizerský mastičkář a bylinkář Dušan...
Krajské dožínky se letos konají již po jedenácté, tentokrát v Brništi
„Práce v zemědělství nebyla nikdy lehká a v našich podmínkách už vůbec ne, a právě proto se snažíme o navázání starých tradic a změnu tohoto názoru. Liberecký kraj kromě řady dalších akcí tak společně s Regionální agrární radou pořádá každoročně Krajské dožínkové...
Vesnicí roku Libereckého kraje je Nová Ves nad Nisou
Titul Vesnice roku Libereckého kraje 2013 dnes převzali zástupci Nové Vsi nad Nisou Zlatou stuhu, ocenění pro vítěze a finanční odměnu půl milionu korun dnes převzal starosta Nové Vsi nad Nisou Milan Fiala jako odměnu za vítězství v krajském kole soutěže Vesnice roku...
Budka pro rorýse vyrostla jako první v ČR v Jablonci nad Nisou
Nové bydlení mohou od pátku využívat rorýsi obecní v areálu Základní školy v Arbesově ulici v Jablonci nad Nisou. Důvodem instalace hnízdní věže byl nedostatek hnízdních možností pro rorýse, kterých díky zateplování panelových domu neustále ubývá. I přes to, že jsou...
Srpen 1968 na Liberecku a Frýdlantsku ve fotografiích
ZDROJE: Luboš Příhoda a jeho archivFotografie z Frýdlantska: Pavel Novotný a archiv obce Jindřichovice pod Smrkem . Luboš PříhodaA potom přijely tankyRepetitorium událostí roku 1968 v Liberci Projekt je podpořen Kulturním fondem Statutárního města Libercea...
Objevujte krásy Libereckého kraje z hřebenů hor
Hřebenovka propojí atraktivní místa vrcholových partií hor od Jizerských hor po Žitavské hory. Nejdelší vyznačenou hřebenovou trasou v Čechách je již více než sto let tzv. Blauer Kammweg neboli Modrá hřebenovka. V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu...














































