Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
V knihovnách můžete strávit Noc s Andersenem
Na úterý 2. dubna připadá Mezinárodní den dětské knihy a výročí narození spisovatele Hanse Christiana Andersena. Každý rok se proto v České republice pořádají tzv. Noci s Andersenem s bohatým doprovodným programem. První proběhla v roce 2000 v Knihovně...
FOTO: Auto u Frýdlantu narazilo do stromu. Zraněný řidič skončil v nemocnici
K dopravní nehodě došlo v úterý kolem druhé hodiny odpoledne ve Frýdlantě nedaleko hřbitova. Řidič modrého volkswagenu nezvládl řízení a narazil do stromu. Více se dočtete zde. Zdroj: Liberecká drbna [pt_view id="b74251faj2"] [pt_view...
Študáci sondují pracovní terén
Liberecká strojní průmyslovka pořádala pro své studenty 14.března malou burzu pracovních příležitostí, kde nemohlo chybět DGS Liberec. Prostory školní tělocvičny se tak dopoledne proměnily na malé výstaviště firem z libereckého regionu. Burza probíhala...
Soutěžte s fotkou z Jizerských hor o místo v kalendáři
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody vyhlásila devátý ročník populární fotografické soutěže Zaostřeno na Jizerky. Zúčastnit se může každý, kdo zašle nadaci až čtyři snímky z Jizerských hor v papírové i elektronické podobě. Odborná porota následně...
Jak mi Facebook zablokoval účet a proč
Začalo to docela nevinně. Ve Free-Clubu jsem dala jedenáctileté slečně vyplnit náš bleskový test počítačové gramotnosti. Jaký je tvůj email? Jaké je tvoje heslo? Co uděláš, když ti přijde varovná zpráva s mnoha vykřičníky psaná CAPSLOCKEM a prosba o přeposlání? Přidáš...
V krajském kole soutěže Zlatý erb zvítězily Křižany, Semily a Jablonec nad Nisou, Hejnice získaly 2. místo
Hejtman Martin Půta dnes předal ceny vítězům 21. ročníku krajského kola soutěže Zlatý erb 2019. V multimediálním sále krajského úřadu si ocenění za nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí převzali vítězové v jednotlivých kategoriích....
Desítky kilometrů v nohou, v rukou otěže. I tak pracují farmáři
Jindřichovice p. S. – Na trávou porostlém pozemku v Jindřichovicích pod Smrkem chce zemědělec Martin Rosenbaum zasadit a pěstovat brambory, kukuřici i oves. Půdu pro setí si ale nepřipraví pomocí traktoru, jak je dnes běžnou praxí. Používá totiž ruchadlo...
Severočeské muzeum v Liberci restauruje necesér maršála Josefa Václava Radeckého z Radče
V rámci druhé etapy modernizace Severočeského muzea v Liberci probíhá i restaurování muzejních exponátů. Náklady na jejich obnovu se vyšplhají na 4,258 milionu korun, z toho dotace z Integrovaného regionálního operačního programu činí 3,8 milionu korun....
Památky po zimě zase ožijí, ovládne je duch šlechticů a koblížek
Velký plyšový Koblížek je maskotem letošní sezony na hradech a zámcích v Libereckém kraji. Postavička z pohádky O Koblížkovi totiž byla nejoblíbenější hračkou sedmi dcer Franze hraběte ClamGallase, posledního majitele libereckého a frýdlantského panství....

















































