Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Frýdlant se stal akcionářem liberecké krajské nemocnice
Dalším akcionářem Krajské nemocnice Liberec, a.s. (KNL) se stalo město Frýdlant, které do akciové společnosti vloží část budov v areálu frýdlantské nemocnice. Tu od července 2019 provozuje KNL. Budovy byly až doposud v majetku města. Vstup...
Kraj vyzývá praktické lékaře, aby pomohli zajistit pohotovost ve Frýdlantském výběžku
Frýdlantsko se potýká s nezájmem praktických lékařů o zajištění pohotovostních služeb. Kraj je proto vyzývá, aby přehodnotili svůj přístup tak, aby se mimo svoji pracovní dobu pacientům s akutními zdravotními problémy věnovali. Apel je součástí...
Skol! Rolby v noci upravily další část Jizerské magistrály, podle správců jsou podmínky ideální
Poprvé v letošní zimní sezoně upravily rolby Jizerské o.p.s. lyžařské tratě na Jizerské magistrále. Pro běžkaře je připravený téměř celý okruh závodu Jizerské padesátky.Více se dočtete zde.Zdroj: Český rozhlas Liberec [adrotate...
Do Heřmanic jezdí psovodi z celého světa, v nové hale je cvičení psů snazší
Po čtvrt století se výcvikové středisko pro služební psy celní správy v Heřmanicích dočkalo moderní výcvikové haly. Díky ní bude výcvik psů efektivnější. Výstavba stála 45 milionů korun.Více se dočtete zde.Zdroj: Liberecký kraj DNES [adrotate...
Muž v Hejnicích ztratil peněženku s osmdesáti tisíci. Poctivý nálezce ji vrátil
Příběh s dobrým koncem má ztráta peněženky, o kterou přišel muž z Hejnic. Uvnitř přitom bylo osmdesát tisíc korun v hotovosti. Jenže poctivý nálezce peněženku vrátil. To nyní ocenil i starosta Hejnic. Více se dočtete zde. Zdroj: Liberecká drbna...
Slavnostní požehnání opravenému pomníčku U Zabitého mládence v Jizerskohorských bučinách / Fotoreportáž
Až 150 příznivců jednoho z nejstarších pomníčků Jizerských hor se sešlo v sobotu 20. listopadu 2021 U Zabitého mládence. Přišli a přijeli nejen z Frýdlantska, Liberecka a Jizerských hor, ale doslova z celých Čech i saské Horní Lužice. Motivem jim byla ohlášená...
Naučná stezka připomíná zavražděné hajné i vypálenou myslivnu
Život lesníků nebyl nikterak jednoduchý a v řadě případů neskončil právě šťastně. S některými pohnutými lesnickými osudy seznamuje naučná stezka, kterou lze projít v okolí Dětřichova na Frýdlantsku. Stezka měří zhruba 7 kilometrů. Zčásti...
Děti z frýdlantských škol vysázely nad městem novou jabloňovou alej
Úplně novou jabloňovou alej má od středy 10. listopadu 2021 Frýdlant podél cesty mezi cyklostezkou a silnicí na Nové Město pod Smrkem, tedy Novoměstskou ulicí. Alej je výsledkem spolupráce Města Frýdlant, Střední školy hospodářské a lesnické...
V rámci hasičského cvičení o víkendu „hořel“ hrad a zámek Frýdlant
Mezinárodní taktické cvičení českých a polských hasičů proběhlo v sobotu 6. listopadu 2021 na hradě a zámku Frýdlant. Šlo o taktické cvičení v rámci česko-polského projektu „Nisa, Smědá, Oleška – řeky, které nás spojují (hasičská cvičení – zásah...
















































