vitraze jindrichovice freedlantsko

Kostel Nejsvětější Trojice v Jindřichovicích pod Smrkem prochází významnou proměnou – probíhá zde citlivé restaurování historických vitráží, které jsou nejen uměleckým, ale i historickým pokladem celého regionu.

Dvě okna se již vrátila zpět na své původní místo. Další dvě okna jsou právě nyní v péči restaurátora Davida Roskovce. Každé okno si žádá zhruba dva a půl měsíce soustředěné práce – od odborného čištění, přes slepování prasklin, doplňování chybějících dílků, až po precizní obnovu malby jemným štětcem. Výsledek je ohromující – vitráže znovu promlouvají svou původní barevností a jemnými detaily.

Tyto vitráže nejsou jen krásným výtvarným prvkem – představují také významný hmotný odkaz na jednoho z nejvýznamnějších rodáků Jindřichovic, Johanna Felixe Heintschela. Ten pocházel z rodiny obchodníků s vlněnými tkaninami a společně s bratrem Eduardem založil úspěšnou textilní firmu, jejíž produkce směřovala nejen do Evropy, ale i do Střední a Jižní Ameriky, Východní Indie nebo Ruska. Právě jeho rodina patrně stála za pořízením některých vitráží v kostele.

Autorem samotných vitráží je firma Carl Ludwig Türcke ze saské Žitavy, jedna z předních sklářských dílen konce 19. století. Okna vznikla přibližně v roce 1886 a kombinují techniky řezaného, foukaného a malovaného skla vsazovaného do olověných profilů. Každý prvek je vyráběn tak, aby co nejvěrněji odpovídal původnímu výrazu – ať už jde o odstín barvy skla nebo malbu vypalovacími barvami.

Restaurování je možné díky finanční podpoře Libereckého kraje, který pokrývá větší část nákladů. Jde o investici, která má hlubší smysl než pouhou opravu – chrání paměť místa a obnovuje krásu, která odolala času.

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice je výraznou dominantou Jindřichovic pod Smrkem a cennou kulturní památkou. Jeho barokní podoba s charakteristickou věží zakončenou cibulovou bání vznikala postupně od 17. století, kdy původní kaple prošla několika stavebními úpravami. Uvnitř návštěvníky zaujme nejen kazatelna či křtitelnice s rokokovými prvky, ale také bohatě zdobený strop se štukovými poli. K historické hodnotě přispívají i varhany z roku 1889, které patří k významným hudebním nástrojům regionu. Aktuálně probíhá jejich restaurování v rámci veřejné iniciativy Adopce varhan, kterou organizuje spolek Campana společně s obcí Jindřichovice pod Smrkem. Každý zájemce může symbolicky adoptovat konkrétní píšťalu a přispět tak na obnovu nástroje. Projekt nejen pomáhá uchovat hudební dědictví, ale také zapojuje veřejnost do péče o památky a posiluje vztah místní komunity ke svému kulturnímu odkazu. Více informací najdete na webu varhany.jindrichovice.cz.

Foto: Kamila Kolaříková

vitraze jindrichovice freedlantsko 3
vitraze jindrichovice freedlantsko 2
Lípy před kostelem prošly nutným ořezem

Lípy před kostelem prošly nutným ořezem

Hejnice - V těchto dnech probíhá jako každé 3 roky náročný ořez lip v parčíku před kostelem. Letos děkujeme firmě Nářadí Bartoš za zapůjčení akumulátorové motorové pily, která výrazně usnadňuje práci ve výškách. Lípy je nutno pravidelně ořezávat, protože jsou ve...

číst více
Dopadli drzého zloděje

Dopadli drzého zloděje

LIBERECKO – Policisté z obvodního oddělení v Hejnicích vyřešili případ krádeže. Mladý muž za bílého dne a za provozu firmy naložil a odvezl několik balíků lepenky.  V pátek 10.března v dopoledních hodinách přijali policisté z Hejnic oznámení o krádeži stavebního...

číst více
Domov Raspenava zve…

Domov Raspenava zve…

Domov Raspenava ve spolupráci s Městem Raspenava si Vás dovolují pozvat na oslavu 30 let od otevření Domova pro děti a mládež s mentálním postižením v Raspenavě Kdy: 31. března 2017 od 14.00 hodin Program: od 14.00 do 15.30 hodin možnost prohlídky zařízení – sociálně...

číst více
Frýdlantské děti vynesly Morenu, jaro vítej!

Frýdlantské děti vynesly Morenu, jaro vítej!

Děti ze všech pracovišť mateřské školy ve Frýdlantu, děti ze Základní školy praktické a speciální a děti z prvních tříd frýdlantské základní školy dnes vynesly z Frýdlantu Morenu. Vyprovodily ji přes celé město a nakonec dle zvyklostí hodily do řeky Smědé. Vzkazují...

číst více

Pin It on Pinterest