Ve středu 30. dubna 2025 proběhla vernisáž výstavy Čas kamene akademického sochaře Petra Váni. Výstavu zahájil ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. Podívejte se na fotografie z této unikátní a krásné výstavy.
“Propojením kamene a času, jedině tak může vzniknout socha. Je to čas kamene a čas sochaře. Cítím přítomnost Stvoření, pokud mohu z tak trvanlivého materiálu tesat tvary. Tvary navazují, plynou, potkávají se, a já mám čas je v kameni nacházet. A mám čas nacházet myšlenky při vzniku sochy. Pociťuji to jako dar, jako krásný dar. A prožívám jej mnoho desítek let. Do takového světa jsem se narodil, tvořím jej, prožívám se svými nejbližšími a zvu na setkání s ním. Všechny myšlenky mi byly dány v průběhu času. Jsem za to rád. “
Akademický sochař Petr Váňa se narodil před šedesáti léty
Petr Váňa je uznávaný český sochař a restaurátor, který vstoupil do sochařského ateliéru již ve třinácti letech. Učil se pod vedením mistrů sochařů Jiřího Seiferta a Jindřicha Severy, vystudoval kamenosochařskou školu v Hořicích a absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Stanislava Kolíbala.
Petr Váňa nachází v kameni příběhy, které svou prací zhmotňuje i pro oči ostatních. Jeho tvorba zahrnuje volné kamenné ale i bronzové sochy, prvky v sakrálních stavbách včetně vitráží a významné volné i restaurátorské projekty. Známým se stal zejména díky obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, které věnoval téměř třicet let svého života.
Váňova díla jsou k vidění po celé České republice i v evropských metropolích jako je Berlín, Hannover či Řím. Získal několik významných ocenění, mimo jiné Řád sv. Cyrila a Metoděje či medaili Senátu Parlamentu České republiky. Zúčastnil se několika sympozií a sám organizuje každý druhý rok Sochařské sympozium Cesta mramoru v Dobřichovicích.
V současnosti se věnuje převážně volné tvorbě v ateliérech na břehu řeky Berounky v Dobřichovicích, v nedalekém Karlíku či v italské Carraře. Aktuálně pracuje na projektu dvou soch z bronzu a kamene nazvaných „Sousoší mezi světy“. Obě sochy bude dělit vzdálenost mnoha tisíc kilometrů mezi Českem a Antarktidou. První, socha Madonny Palladia, bude osazena na skále v Tetíně, v místě, kde žila sv. Ludmila. Druhou část sousoší představuje sv. Jan Nepomucký, velký ctitel Palladia a poutník. Svatý Jan se dotkne vize Madony Palladia a spolu se svým autorem doputuje až na své finální umístění na skalním výběžku ostrova Nelson v Antarktidě.
Vybraná restaurátorská díla
· Obnova Mariánského sloupu v Praze včetně kopie sochy Panny Marie a anděla Moudrosti, více na: www.marianskysloup.info
· Pamětní deska v pražské katedrále svatého Víta (kanovníkům, kteří byli pronásledováni v době totality)
· Socha Putti pro Arcibiskupský palác v Praze
· Sousoší Géniů na tympanonu Národního Muzea v Praze
· Hlava „Bradáče“ na Karlově mostě v Praze
· Sousoší Vzkříšení Krista v pražské Loretě
· Čtyři sochy evangelistů na průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Vybrané projekty a realizace
Kromě nesčetné řady oltářů, obrazů a vitráží, Petr Váňa navrhoval i kompletní interiéry sakrálních staveb, vytvořil velké množství volných soch a sousoší a podílel se na mnoha zajímavých projektech.
Mezi ty nejvýznamnější patří:
· Muž Ticha (2022) – postava sv. Jana Nepomuckého s andělem vysekaná z pískovce. Stojí na skalní vyhlídce nad Kamýkem nad Vltavou. Zobrazuje patrona všech lidí od vody, který tišší řeku, aby lidem neublížila a střeží tajemství jemu svěřené, aby nebyla prozrazena.
· Projekt nového kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově (2015–2020), který v roce 2021 vyhrál stavbu roku. Petr Váňa se od začátku projektu
podílel na návrhu interiéru, vytvořil Sochu Krista, sochu Madony a velkoformátové 7 m dlouhé vitráže do oken, realizoval také oltář, ambon, svatostánek a křtitelnici spolu se Stanislavem Kolíbalem a navrhnul zde i nové varhany ve tvaru geologické krajiny se stromem z Ráje.
· Sousoší Naděje, Láska a Víra (2020) – abstraktní sousoší z pískovce vysoké až 3 m, navržené speciálně pro projekt pěti velkých bytových bloků na pražském Krejcárku. Sousoší tvoří tři velké kamenné plachty napnuté v prostoru, v pohybu. Každá ta plocha je jakoby vedená, směřovaná jedním z principů, jedním z tří přání. První je Naděje, směřuje nahoru. Prostřední je Láska, má hladké hřejivé srdce. Třetí socha v popředí je Víra, která jde, kráčí. Čelní plochy kamenů jsou obrysy žen, jemně otesané dlátem. Boční plochy jsou dramatické směry, co nejvíce plasticky prosekány, aby zachycovaly světla a stíny.
· Strom života (2018) – 3 m vysoká pískovcová socha v krajině na kopci Vejdoch u Žďáru nad Sázavou v obci Jámy symbolizuje příběh, kdy se jednotlivé roky, kmeny a větve událostí proplétají a rostou.
· Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (2013) – 3 metry vysoké sousoší z řeckého mramoru v podobě brány, kterou lze procházet a kterou tvoří postavy dvou mužů, Cyrila a Metoděje, umístěné před kostelem v Moutnicích u Brna. Příběh sousoší svatých Cyrila a Metoděje si můžete přečíst na: www.cyrilametodej.petrvana.info
· Socha pod vodou (2012) – volná pískovcová socha „Setkání sv. Jana Nepomuckého s andělem,“ kterou potápěči z Willyteamu umístili 40 m pod vodní hladinou přehrady Slapy. Bronzový odlitek jejího modelu se stal součástí mramorové fontány v Římě v koleji sv. Jana Nepomuckého. Detailní příběh o vzniku této sochy najdete na stránkách www.sochapodvodou.cz
Více najdete na: https://petrvana.info
Kontakt: petrvana@petrvana.info
Poděkování patří donátorům této výstavy, Klášteru Hejnice – vzdělávacímu, konferenčnímu a poutnímu domu, mé ženě Pavle, dcerám Elišce a Anežce, synovi Lukášovi a spolubratřím kameníkům Tomášovi Váňovi a Hynkovi Shejbalovi – naší Mariánské huti
Pro pořadatele nafotil Petr Bíma, www.freedlantsko.eu, www.reklama-frydlant.cz, www.bima.cz
Fotografická soutěž Zaostřeno na Jizerky startuje již podvanácté
Oblíbená fotografická soutěž Zaostřeno na Jizerky vstupuje do svého již dvanáctého ročníku. Fotografové mají do pátku 3. června možnost zaslat pořádající Nadaci Ivana Dejmala pro ochranu přírody až 4 snímky Jizerských hor a utkat se tak...
V Kodešově ulici čekejte až do konce prázdnin postupné uzavírky
Až do konce srpna budou ve Frýdlantě v Kodešově ulici komplikovat dopravu postupné uzavírky, související s rekonstrukcí inženýrských sítí a rekonstrukcí silnice.Uzavírky začaly v pondělí 28. března 2022, kdy je neprůjezdná Kodešova ulice od...
Den učitelů si připomněli na Střední škole hospodářské a lesnické
Ani letos jsme na naší škole nezapomněli na jeden důležitý svátek a to ten, který patří učitelům. 28. března si Dnem učitelů připomínáme 430. výročí narození Jana Ámose Komenského, jednoho z největších českých myslitelů, a především zakladatele...
Frýdlantské kino připravilo další novinku – kino naslepo
Nepravidelný cyklus nazvaný Kino naslepo připravilo pro své diváky nově Městské kino Frýdlant. Poprvé ho mohou vyzkoušet na apríla, tedy 1. dubna 2022. Diváci si mohou vybrat ze dvou promítacích časů představení, za které zaplatí 50 korun. Na...
Obchvat za miliardu obkrouží Frýdlant, na stole jsou dvě varianty
Ředitelství silnic a dálnic předložilo k posouzení záměr budoucího obchvatu Frýdlantu. Ten má obkroužit Frýdlant od Dětřichova přes Větrov a Hág směrem k výpadovce na Habartice.Už jen necelé tři týdny mají lidé možnost zaslat připomínky na...
Frýdlantský zámek má nové prohlídkové trasy, zákupský nabízí ubytování v zámeckém stylu
Nové prohlídkové trasy na hradu a zámku Frýdlant a možnost přespání v zámecky upraveném pokoji v Zákupech. To jsou asi nejvýraznější novinky z osmi státních památek v Libereckém kraji v nové sezoně, která začne v dubnu. Jejich návštěva bude ale...
Vstávej, semínko, holala. Ve Střevliku přivítali jaro, otevřeli semínkovnu
Ve Středisku ekologické výchovy Libereckého kraje v Hejnicích si při příležitosti probouzejícího jara připravili zajímavý program pro děti a jejich rodiče. Celou fotogalerii si můžete prohlédnout zde.Zdroj: Liberecký deník [adrotate...
Putovní výstava představí brownfieldy v kraji, které dostaly druhou šanci
Kittelův dům, výtopna Kořenov, zámek Svijany, lůžkový hospic, pivovar ve Cvikově, část továrny v Andělské hoře nebo bývalá textilní továrna ve Frýdlantě. To jsou příklady revitalizovaných brownfieldů Libereckého kraje, které jsou k vidění až do...
Jarní pálení bioodpadu
V posledních několika dnech převládá na území Libereckého kraje suché počasí doprovázené větrem. Za uplynulé období tak eviduje Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje (HZS LK) zvýšený počet výjezdů k požárům v přírodním prostředí se škodou na...

































